Věří na něj lid obecný i někteří lékaři. V seriózní lékařské literatuře však nikdy nikdo nezaznamenal takový případ. To ale neznamená, že neexistují situace, kdy se pánevní a poševní svaly křečovitě sevřou. Pokud tento bolestivý stav překvapí souložící pár, může mu chvíli trvat, než spojení přeruší. Ošetření v nemocnici však není nutné. Pochva nedokáže zadržet penis, to není anatomicky možné.

Méně mytickým stavem jsou bolesti při pokusech o pohlavní spojení při sexuální poruše zvané vaginismus. Žena se při ní velice razantně brání zavedení čehokoliv do vaginy. Pokud se partner pokusí v rámci milostné předehry překonat sevření svalů a vniknout do pochvy byť jen prstem, bývá to pro ni bolestivé. Snaží se podobným pokusům zabránit, někdy i dost divoce.

Pochva těchto dívek a dam je normálně vyvinutá, nejde tedy o vývojovou poruchu ani anatomickou anomálii. Ženy trpící vaginismem zůstávají dlouho nedotčenými pannami nebo žijí v takzvaném nekonzumovaném manželství, tedy právoplatně uzavřeném svazku partnerů, kteří ani po sňatku nesvedli pohlavní spojení.

Vaginismus nevznikl až v moderní době

Záznamy o něm existují už ze středověku. Lékaři zatím neznají žádnou ověřenou příčinu tohoto stavu. Existuje řada teorií. Podle některých se rozvíjí na podkladě pohlavního zneužívání v dětství nebo jiného podobného traumatu. U postižených žen se však takové stresující zážitky vyskytují vzácně, navíc bez zřejmého vztahu k této zvláštní poruše.

Zažil jsem během své praxe nekonzumovaná manželství, ve kterých partneři vzdali pokusy o pohlavní spojení pro úporný vaginismus. Vystačili si s nekoitálními sexuálními praktikami, tedy drážděním pohlavních orgánů, při kterém nedochází k průniku penisu do pochvy. K oboustrannému sexuálnímu uspokojení to může stačit. Některé z postižených dam souhlasí někdy i s pohlavním stykem do konečníku, jen když pyj neproniká do pochvy. Takový intimní život však vylučuje oplodnění. Snaha o něj nakonec přivede většinu pacientek do ordinací specialistů.

Ti doporučují léčit vaginismus především trpělivým uvolňováním poševního vchodu a pochvy a postupným rozšiřováním. Použít lze prsty, vibrátory i gynekologická zrcadla. O uvolnění se může pokusit také sama pacientka. Bývá však úspěšná jen vzácně. Žádný člověk si nevyvolává rád nepříjemné pocity. Někdy je úspěšnější trpělivý partner, který může po opakovaných pokusech nakonec prosadit svou.

Bez odborné péče ztratí ženy zbytečně moc času

Než se ženy nebo oba partneři pustí do samoléčby, měli by projít důkladným sexuologickým vyšetřením. Lékaři zastávající teorii, podle níž bývá příčinou vaginismu stres, navrhují klientkám náročné relaxační nácviky a složitou psychoterapeutickou komunikaci. Jejím cílem je uklidnit a uvolnit pacientku.

Nic proti takovému postupu, pokud ho provází to nejdůležitější, zmíněné uvolňování pochvy, prováděné soustavně a účinně. Jinak ženy ztratí zbytečně mnoho času více či méně duchaplnými rozmluvami se svými terapeuty, kteří se nikdy nepokusí o to, aby jim zavedli nějakou terapeutickou pomůcku do poševního vchodu. Zbytečně tak někdy přijdou i o několik let uspokojivějšího partnerského sexu. Rozšiřováním pochvy se dá vaginismus většinou zvládnout v průběhu několika měsíců.

Pátrali jsme po osudech řady párů, které tuto poruchu překonaly a zplodily kýženého potomka. Víc než polovina z těch několika, které se nám podařilo kontaktovat, uvedla, že se vrátily k dřívějším nekoitálním praktikám. Prostě zvyk je železná košile.