Nový rok pro většinu lidí znamená také nový začátek. Spoustu věcí v životě ovlivňují především novoroční předsevzetí, daleko více lidí chodí do posiloven s touhou zhubnout, odpírají si sladkosti a v neposlední řadě dávají sbohem i svým partnerům. I to totiž patří mezi obvyklá předsevzetí.

Období od prosince do března je, co se týče mezilidských vztahů, velice problematické. V tomto období je totiž zaznamenáno nejvíce rozvodů i rozchodů mezi milostnými partnery. A nejnovější průzkum uveřejněný na dailymail.co.uk ukázal, že měsícem, ve kterém se lidé nejčastěji rozcházejí, je právě leden. Druhým měsícem byl prosinec a na třetím místě se umístil březen. Hlavní důvody, které uvádí většina dotázaných, je stres z Vánoc a potřeba nového startu do nového roku.

Ti, kteří uváděli, že se s partnerem rozešli v lednu, byli požádáni, aby se vyjádřili, zda ovlivnil rozpad jejich vztahu právě nový rok. A 62 % procent z nich potvrdilo, že ano.

Pět hlavních důvodů k rozchodu

  • stres a starosti ohledně Vánoc
  • potřeba začít nový rok s tzv. „čistým štítem” 
  • finanční problémy
  • depresivní počasí
  • rodinné problémy

 Většinou jde o únikovou reakci

Studie také uvádí, že 48 % dotázaných má už v současné době nového partnera. Mluvčí vouchercloud.com, který průzkum uveřejnil, říká, že pro některé lidi jsou Vánoce velmi stresujícím obdobím, které pak může mít vliv i na jejich partnerské vztahy.

To samé také potvrzuje psycholožka Marta Boučková. „Obecně lze říct, že prosinec je spojen s bilancováním a s poměrně velkým vypětím spojeným nejen s oslavou Vánoc, ale i ukončením kalendářního roku. Zkrátka a dobře bilancuje se ve vydatném stresovém zatížení a k únikové reakci vede celkem přímá cesta. Objeví-li se tedy v této době ve vztahu problémy nebo eskalují ty, které už tam nějakou dobu jsou, pak únik ze vztahu, tedy rozchod, nabízí celkem rychlou a zdánlivě jednoduchou možnost, jak stresu uniknout.”

Také dodává, že leden je obdobím přivádění změn do života, což nemusí být pro vztahy bezpečné. „Většina lidí od svých životních vztahů očekává nejen citové uspokojení, ale i pocit bezpečí a jistoty. A právě bezpečí i jistota se více váží na stereotyp než na změny. Takže ne všechny vztahy ustojí i případná plnění životních předsevzetí těch, kteří jsou ve vztazích účastni.”