Dnes to bude telegrafický sourhn. Trpím (viz úvod). Resumé posledního týdne. Jdeme na to.

1. Celkem chladným mě nechala novota, že jsem se stal spolu s vámi Evropanem. Kdyby mi tu radostnou informaci nesvěřil mobilem půl hodiny po půlnoci značně podroušený známý, ani si nevšimnu. (V 0.30 mě vzbudit a zeptat se, jak se cítím! Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, která bije. Kamarádi povedení, vypití...) Nechci mudrovat, ale ráno se mi vstávalo lautr stejně a ani kafčo s mlékem, má ranní droga, chutnalo úplně jako vždycky. Šlo to... Vivat.

2. To přeci jen více mě rozehřálo MS v hokeji. O blízkosti slovutné haly už jsem se zmiňoval, fanoušky všech hokejových národů máme přímo jaksi on-line přes ulici.

(Kamarádka, servírující v jedné lepší místní hospodě shrnula nátury hostů v dresech, hrnoucích se před a po zápasech na pivko rezolutně: nejhůře se prý chovají naši. Naopak jeden Kazach nelenil a donesl jí kytku a vyznal lásku! Pěkný lán cesty musel urazit. Však se tetelila blahem ještě druhý den.)

3. Alžbětce je úžasně fuk EU i MS. Pokouší se ukrajovat metry našeho obýváků poprvé bez opory, po svých. Jde to pomalu, ale pokroky jsou to úžasné. Navíc asi načichla horolezeckým nadáním mého drahého bratra. Bez obtíží vlastní silou zdolala gauč i křeslo a spokojeně se v nich uvelebila. (Prvně v jednom, pak v druhém, to se rozumí.) Spokojená se svým výkonem. Aby ne! Vězte, že já bych musel zdolat gauč vysoký nějaký metr osmdesát, aby to byl ekvivalentní (fuj, "týž", tak to bude lepší) výkon! Tak, tak. (To bych nezvládl ani náhodou, už ne.)

Teď ovšem nemůžeme opustit obývák ani na chvilku. Dolů to totiž ještě neumí. Jde na to popředu, tudíž si dá pěkně, ale opravdu pěkně na čuňu. (Dal jsem si pěkně na hu.., eh, ta čeština. Je to pěkně hnusný, hezké spojení.) No, je třeba všechno vyzkoušet na vlastní kůži, eh!

4. Manželka nelenila a nespokojená s výsledky odběrů krve a moči, provedla je ještě jednou a sama, v laboratoři, kam chodí na příslužby na noční. Z polikliniky jsme se totiž dozvěděli, že v krvi má monocyty, což prý může být dost špatné! Nikdy předtím jsem to slovo neslyšel, mono co?

Naštěstí druhá "dopingová" zkouška dopadla dobře. Všechno v nejlepším pořádku! Prý to napoprvé byla chyba přístroje. A my už vyvěšovali černé vlajky.

5. Ale k tomu mému ostudnému chrupu. Kaji se, rdím se, sypu si popel na hlavu. Ano, jsem vinen a jakkoliv otrlý zubař asi dostane závrať až se podívá do mé chlebárny. Science-fiction hadr. Ne že bych si nečistil zuby. Kdepak. A stejně mám celý život trable. No, nebudu vám kazit ráno. Teď mě to přestalo díky kapkám na chvilku bolet, tak Pohotovost odkládám, ale zdá se, že se se mnou definitivně rozloučí další dvě stoličky. V horším případě mám i zánět okostnice. Zastřelte mě někdo! (Nehrňte se všichni.)