Toto porovnávání příjemného a nepříjemného stojí pravděpodobně na počátku vzniku samotného lidského vědomí. Při každé činnosti se při tom snažíme svou rozkoš znásobit.

Sex jako droga

Pocit spokojenosti, který se dostavuje například po nákupu našich oblíbených lahůdek, pak ještě násobí požitek při konzumaci. Tyto pocity vyvolávají mozkové opioidy - endorfiny a enkefaliny.

Stejné látky nám působí rozkoš, když jíme čokoládu. Ale také tehdy, když vyhrajeme sportovní utkání, absolvujeme obtížné zkoušky, posloucháme oblíbenou hudbu, požíváme drogy, nebo se věnujeme sexu. Ne náhodou je orgasmus přirovnáván k náhlému účinku tvrdé drogy.

Ani sexuální rozkoš však nemůže mít neomezeně dlouhé trvání. Jestliže je totiž účelem každé rozkoše to, aby nás motivovala k určitým rozhodnutím, pak by příjemné prožitky, které by trvaly příliš dlouho, tuto motivaci otupily.

Ale nejen to. Každý živočich, který by se nechal příliš dlouhou dobu unášet požitkem z dobrého jídla, by se dříve nebo později stal sám potravou jiného zvířete.

Po sexu se dostaví vystřízlivění

Proto je přirozené, že příjemný požitek z hlavní výhry v loterii zanedlouho pomine. Nejkrásnější melodie se omrzí. A vybraných lahůdek se člověk přesytí. Zdroje naší rozkoše jsou omezené a brzy se vyčerpají. Trvalá blaženost je pouhý mýtus nadpozemského štěstí.

Jako naprostá utopie se jeví také chemická látka, která by nám zajistila trvalý požitek ze sexu. Po každých sexuálních radovánkách přichází vystřízlivění. Celá naše psychika je uzpůsobena k tomu, abychom si uvědomili, že naše přežití stojí určité úsilí, které je nutné k překonávání překážek a životních úskalí. Chvíle orgasmu je pouze jakýsi okamžikový bonus. Odměna za úsilí, za vynalézavost a za stres při získávání partnera.

Je proto logické, že sexuální rozkoš znásobí předcházející pohlavní abstinence. Stejně tak si ledové pivo nebo sprchu vychutnáme nejvíc tehdy, když je nám před tím pořádně horko. Na tomto principu spočívá i příjemný prožitek z adrenalinových sportů. Pocit nebezpečí ovšem musí být také jenom krátkodobý, abychom tím spíš vychutnali rozkoš z přežití.

Stres a potěšení jsou dvěma stranami téže mince. Stejně jako námluvy a sexuální aktivita. Člověk se mezi nimi pohybuje jako kyvadlo. Jedno střídá druhé, prakticky vzápětí.

Sexualita má však proti požitkům z jídla, peněžních výher nebo konzumace drog přece jenom jednu nespornou výhodu. Nelze upadnout do chorobné závislosti na ní kvůli tomu, že budeme neustále posunovat hranice opakované rozkoše až nad únosnou míru.

Taková závislost je pouhým mýtem. Na prosté předávkování sexem ještě nikdo nikdy nezemřel. A nezemře. Dokonale totiž u něj funguje jakási sebezáchovná automatická brzda. Tedy fakt, že příliš dlouhé příjemné prožitky otupí naši touhu a tedy i naši motivaci.