Světelná terapie pomáhá lidem, aby se vyrovnali s poruchami spánku, podrážděností, únavou, depresemi a s řadou dalších potíží. Mohou jim ztrpčovat život od podzimu do jara, ale zejména v zimě, kdy je méně světla.

Tato terapie, respektive fototerapie, není samozřejmě všemocným všelékem. U popsaných potíží zabírá hlavně tehdy, pokud je vyvolaly narušené biorytmy. A ty narušuje především nedostatek přirozeného denního světla.

Speciální lampy ho dokáží nahradit velmi účinně: při správné aplikaci pomáhají 70-80 procentům postižených lidí. Někomu po pár dnech, jinému až za dva, za tři týdny. Nejlepší terapií je ale sluneční svit. Trefně to vystihl spisovatel Ota Pavel: "Slunce je velký žlutý prášek od nebeských psychiatrů."

Upíří hormon

Čím to, že obyčejné denní světlo může mít tak pozoruhodné léčebné účinky? Umožňuje to složitý proces v našem mozku. Když světlo dopadne do oka, přenáší se tento impuls prostřednictvím nervů do konkrétních mozkových center, která pak začnou stimulovat a zároveň potlačovat tvorbu určitých hormonů.

Podstatným hormonem v tomto procesu je podle všeho melatonin, který se vytváří v šišince mozkové. Je potřebný nejen pro zdravý spánek, ale hraje důležitou roli také při řízení biorytmů našeho těla. Světlo působí na jeho pokles, tma na jeho vzestup. Odborníci mu někdy říkají upíří hormon. Tvoří se v těle snad všech živočichů, a dokonce i v rostlinách.

Nová nemoc: SAD

Pokud kontrast mezi světlem a tmou není dostatečný, stejně jako doba, po kterou náš organismus vnímá záření, riskujeme, že se důležité hormony nebudou tvořit v potřebném množství. To hrozí narušením biorytmů. A my pak můžeme trpět bolestmi hlavy, špatnou náladou, nevýkonností, apatií, malou schopností se soustředit, ospalostí nebo sklonem k přejídání, zvlášť sladkostmi.

Na začátku 80. let zahrnuli lékaři všechny tyto příznaky pod novou diagnózu: sezónní afektivní porucha (anglická zkratka je SAD). Může se u každého projevovat v různé intenzitě a s různými kombinacemi příznaků. Citlivým lidem někdy spustí, případně zhorší i další potíže: žaludeční vředy, srdeční arytmii, poruchy trávení, alergii, astma, nepravidelnou menstruaci, snížení imunity atd.

Příplatky za tmu

Světelná terapie zajímala hodně lékařů ze Skandinávie. Nedostatek světla tam zejména v zimě působí spoustě lidí řadu psychických potíží. Tehdy třeba zaznamenávají vyšší počet depresí a poruch souvisejících se SAD. Ale také sebevražd. Ostatně o ladění Seveřanů napovídá mnohé i pochmurný, existenciální nebo mystický ráz velkého počtu jejich uměleckých děl.

To samozřejmě neznamená, že co Skandinávec, to depresivní člověk. Ale fakt, že vědci, kteří pracují za polárním kruhem, dostávají příplatky za problémy, které jim způsobuje zima a tma, svědčí, že určitě nejde o zanedbatelný jev.

Není divu, že i ve Skandinávii mají speciální lampy ve spoustě domácností. Pokud však jde o fototerapii jako léčbu, zdůrazňují zdejší lékaři, že musí probíhat za přesně daných podmínek, obvykle 0,5-2 hodiny denně. Díky ní se pak řada pacientů obejde bez léků. Navíc světlo nemá - na rozdíl od antidepresiv a spol. - vedlejší účinky. Nejednou postihne samotnou příčinu psychických obtíží pacienta.

 Lampa místo léků

Žena, která pracovala v pekárně, by nikdy nevěřila, že ji péče o nemocnou maminku postiženou postupující demencí bude tak vyčerpávat. A to nejen fyzicky, ale i psychicky. Často se jí stávalo, že nemohla usnout. Nejprve jí pomáhal kozlík, později musela sáhnout po prášcích na spaní. Jenže po nich se druhý den cítila mizerně.

Když se o svých potížích zmínila své sestře, která před léty emigrovala do švédské Uppsaly, přivezla jí příbuzná speciální lampu (v ČR stojí kolem 9000 Kč a je k mání ve specializovaných prodejnách elektro). Jak ji používat, to pekařka pro jistotu konzultovala s odbornicí na spánek ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Lékařka jí doporučila, aby u světla každé ráno snídala a cvičila. Během měsíce mohla žena opět spát normálně.

Brát je v nejlepší dobu

Pro kardiaky a hypertoniky je nejrizikovější hodina až dvě poté, co vstanou z postele. Podle biorytmu, který řídí aktivitu krevního oběhu, stoupne tehdy krevní tlak zhruba o 20 procent a zvýší se i srážlivost krve. Proto jim v té době nejvíc hrozí infarkt nebo mrtvice. Přitom většina z nich si bere své léky až po snídani.

Američané navrhli lék s pomalu rozpustnou krycí vrstvou. Užívá se před spaním. Jeho maximální účinek nastupuje v pět ráno a přetrvává celé dopoledne. Tedy v nejkritičtější době. Pak klesá. Preparát má i méně vedlejších účinků. Nesnižuje totiž tlak v době, kdy už je nízký.