Nevyvolává ji virus, ale zvláštní bakterie: Chlamydia trachomatis. Jde o zákeřného parazita. Vniká do lidských buněk a přežívá v nich. Některé typy této bakterie vyvolávají běžnou, nepříliš dramatickou pohlavní chorobu. Projevuje se svěděním, pálením, bolestmi a výtoky. Dobře se diagnostikuje a léčí. Někdy proběhne i bez velkých projevů. Pokud ji však postižený zanedbá, může u něj způsobit komplikace. Například neplodnost.

Agresivnější novinka

LGV spouští agresivnější typ zmíněné chlamydie. Zatím se šíří především uvnitř komunity homosexuálů, prostřednictvím nechráněného pohlavního styku do konečníku. Nebo přes sexuální pomůcky, jako jsou třeba vibrátory. Tedy hračky právě použité a kontaminované.

Podle odborníků je však jen otázkou času, kdy se ordinace začnou plnit pacienty, kteří se nakazí při rizikovém sexu. Jaký sex to je? Pro běžnou populaci mužů a žen představují zásadní nebezpečí homosexuální muži, kteří praktikují bisexuální pohlavní styky (souloží i s ženami).

Ale také sexuální turistika:

  • 1. do exotických destinací v oblasti tropů a subtropů, kde je dost nakažených.
  • 2. do některých zemí západní Evropy jako je třeba Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Německo anebo Francie.

Při tomto způsobu „rekreace“ tam hrozí zvýšené riziko nákazy. Odborníci však varují teď v létě celou populaci před jakýmkoliv nechráněným pohlavním stykem s promiskuitními jedinci a s náhodnými známostmi. Zejména pak ve zmíněné cizině nebo s cizinci.

Jak ji poznáte

„LGV je zkratka latinského názvu nemoci: lymphogranuloma venereum,“ říká MUDr. Hana Zákoucká, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chlamydie SZÚ v Praze.

„Projevuje se červeným pupínkem na infikovaném místě. Nejčastěji na žaludu nebo v konečníku. Inkubační doba bývá 3 až 30 dní. Pupínek se brzy změní na vřed. Pokud se udělá v konečníku, obsahuje někdy výtok s příměsí krve. Vyprazdňování se stává bolestivým. Podobně jako u hemeroidů. Občas se objeví zácpa. Neléčený zánět hrozí zúžením střev.“

U nakaženého se může objevit nevolnost, třesavka, horečka a bolesti hlavy, kloubů i svalů. Lékaři však už zaznamenali také případy, kdy infekce probíhala bez příznaků.

Zákeřnost infekce

„Záludnost zmíněné chlamydie spočívá v tom, že se schovává uvnitř buněk,“ říká doktorka Zákoucká. „Včetně určitého typu bílých krvinek: lymfocytů. Šíří se pak lymfou a vyvolává záněty v lymfatických uzlinách. Když pacient neléčí včas své potíže pomocí speciálních antibiotik, hrozí mu v dalším stadiu nemoci závažné záněty uzlin,“ dodává.

Ty pak mohou prasknout. Hnis vyteče v lepším případě kůží ven, v horším případě třeba do břišní dutiny (to závisí na umístění uzliny). Postižené pak ohrožuje otrava krve, případně smrt. Komplikované jsou však i stavy, kdy se kvůli zánětu zúží nebo uzavřou lymfatické cesty. Dochází pak k velkým otokům, bolestem a vážnému postižení tkání, případně znetvoření postižených orgánů.

Proto je dobré zajít při prvních příznacích do nejbližšího centra pro sexuálně přenosné infekce. Mají tam nejvíc informací o léčbě i rozpoznání LGV.

Invaze chlamydií

Národní referenční laboratoř pro chlamydie vznikla při Státním zdravotním ústavu proto, že těchto infekcí přibývá. Existují další tři druhy těchto záludných mikroorganismů. „Chlamydia psittaci a pecorum se přenášejí na člověka ze zvířat a jsou spíše vzácné,“ říká MUDr. Hana Zákoucká. „Naopak relativně často se objevuje Chlamydia pneumoniae.“

Šíří se kapénkami a napadá dýchací cesty. Stejně jako všechny ostatní chlamydie vniká do buněk a skrývá se v nich. Proč jí 80 procent lidí dokáže čelit a 20 procentům způsobí různé potíže, to lékaři zatím přesně nevědí. Pokud dostane šanci množit se, zatěžuje organismus cizorodými bílkovinami a ovlivňuje reakce imunitního aparátu. To vyvolává různé problémy, které se objevují v rozličných kombinacích a připomínají jiné zdravotní potíže. Proto není snadné nákazu rozpoznat.

Mívá navíc podobné příznaky jako nachlazení, chřipka, angína nebo záněty průdušek. Postižení mohou také jen kašlat a cítit se unavení, rozlámaní. Vedle svalů je někdy bolí i klouby. Snadno dojde třeba k záměně s únavovými stavy.

„Lékař při podezření na tuto infekci nejprve zkoumá hladinu protilátek,“ říká doktorka Zákoucká. „Když stoupá, přistupuje k přímému testu. Nemoc se léčí značnou dávkou speciálních antibiotik, která dokážou proniknout až do buněk.“

Podrobnější informace o nákaze i její léčbě se dozvíte na www.chlamydie.info. O běžné sexuální variantě infekce pak na: www.pohlavnichoroby.cz/chlamydie.