Ve srovnání s mnoha jinými zeměmi je Česká republika v počtu sterilizací na překvapivě nízké příčce. Sterilizovaných žen jsou u nás necelá tři procenta. Jedním z hlavních důvodů byly podle gynekologa Petra Kováře z Gynprenatalu právě zastaralé předpisy.

„Sterilizace jako antikoncepční metoda je vhodná pro ženy i muže, kteří mají naprosto jasno v tom, že již další děti nechtějí a jejich reprodukční funkce je tedy spíš na obtíž,“ vysvětluje Kovář.

Dříve byl základní podmínkou pro udělení souhlasu ke sterilizaci počet živých dětí, které žena přivedla na svět. Žena mladší 35 let musela mít minimálně čtyři potomky a starší žena minimálně tři. Pokud měla žena dětí méně, pak tento zákrok mohla podstoupit pouze ze zdravotních důvodů. Nyní jsou ženy i muži limitováni pouze věkem a samozřejmě zdravotním stavem.

Muži to měli dříve ještě složitější. Nemohli zákrok na vlastní žádost bez zdravotní indikace absolvovat vůbec. „Výjimečně mohl podstoupit sterilizaci místo své manželky, pokud ta ze zdravotních důvodů již podmínku splňovala, a zároveň by pro ni byla narkóza spojená se zákrokem výrazným rizikem,“ dodává Kovář.

Důležité poučení před svědkem

Nový zákon vyžaduje podle právníka Mgr. Jakuba Uhra souhlas komise jen v těchto případech: „Souhlas odborné komise je nutný u pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, u pacienta s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, nebo u nezletilého pacienta.“

„Lékař musí žadatele poučit o výkonu samotném, o jeho nevratnosti a také o možných rizicích. Věková hranice 21 let byla stanovena s ohledem na úpravu obvyklou v zahraničí. Je nutné, aby pacient byl dostatečně rozumově i osobnostně vyzrálý k udělení takového souhlasu," vysvětluje Vlastimil Sršeň, ředitel odboru komunikace z Ministerstva zdravotnictví.

Sterilizaci lze provést na základě písemné žádosti. Žadatel musí být poté poučen od svého ošetřujícího lékaře o povaze zákroku a jeho možných rizicích, a to v přítomnosti svědka z řad zdravotních pracovníků. Bude-li chtít, má právo i na přítomnost dalšího svědka. Mezi tímto poučením a udělením souhlasu je pak vyžadována minimálně čtrnáctidenní lhůta. „Přítomnost svědka při poučení a následná čtrnáctidenní lhůta má chránit lékaře od případných námitek a žalob, že žadatel nebyl dostatečně poučen nebo že jednal ve stresu či spěchu,“ vysvětluje gynekolog Petr Kovář.

Co to je sterilizace

Jedná se o zdravotní výkon, který zabraňuje plodnosti bez odstranění nebo poškození pohlavních žláz. U ženy spočívá chirurgický výkon v přerušení obou vejcovodů, čímž je znemožněno putování vajíčka od vaječníků do dělohy a pochopitelně také jeho setkání se spermiemi. Lidské vajíčko má mikroskopický rozměr a v případě, že je jeho transport vejcovodem znemožněn, beze zbytku se vstřebá. U mužů mluvíme v případě sterilizace o vazektomii, která spočívá v podvázání obou konců chámovodů v šourku.

V současné době se v ČR naprostá většina sterilizací u žen provádí laparoskopicky, tedy v celkové anestézii na operačních sálech, event. při císařském řezu. Možností operačního provedení sterilizace u žen je ale více. Petr Kovář z Gynprenatalu k tomu uvádí: „Ve světě se dá sterilizace provést i ambulantní formou pomocí hysteroskopie, tedy přes pochvu a dělohu. Doufám, že v brzké době se tato metoda rozšíří i u nás.“