Láska i občasná nenávist do vztahu jednoduše patří a jde o věc zcela normální, jak koneckonců potvrzují i mnohé studie. Za sentimentální, zamilované ale i zlostné projevy totiž může ta samá část našeho mozku, což také jednoduše vysvětluje, proč na první pohled spokojené a velmi zamilované páry jsou občas schopny se pohádat "až do krve", a chvíli na to se usmířit.

"Občasná oboustranná argumentace je mnohdy znamením, že vztah je silný a nepostrádá vzájemnou vášeň. A pokud se takové výměny názorů později uklidní a vztah funguje dál, je to znamením, že jsou partneři schopni si vyříkat i negativní pocity, aniž by tím jejich láska či vztah utrpěl," uvedla pro server Women´s Health doktorka Bonnie Eakerová, autorka knihy Make Up, Don't Break Up, kde vysvětluje správné i nevhodné způsoby, jak řešit partnerské neshody.

Používejte více uši, než pusu

Při hádkách se často stává, že partneři jeden druhému často vytýkají dokola pořád ty samé neřesti, nebo předhazují stále samé vzory, jak by mohl vztah vypadat, kdyby... Takové chování by nebylo příjemné od partnera ani vám, proto se ho zkuste i vy vyvarovat.

"Výzkumy jednoznačně dokazují, že nešťastní lidé se při hádce snaží argumentovat tím, co sami chtějí slyšet, což ale není zcela produktivní," vysvětluje Benjamin Karney, Ph.D., spoluvedoucí Relationship Institutu na univerzitě v Kalifornii v Los Angeles.

Nedělejte z hádky cílený útok

V zápalu prudké hádky jdou často ohledy stranou. Jedna urážka střídá druhou a partneři se mnohdy i citelně zraňují. Což samozřejmě nic nevyřeší, vysvětluje Rita DeMaria, Ph.D., odbornice na vztahy.

Vysvětlení, proč tomu tak mnohdy je, přináší nová studie provedená na univerzitě v Chicagu. Z té vyplynulo, že lidský mozek má v sobě zabudovanou jakousi "všeobecnou zaujatost" vůči negativním reakcím z okolí. To pak způsobuje, že na nepříjemné narážky či dokonce urážky mnohdy reagujeme stejně či více negativně, než bychom chtěli, či měli.

Byť je takové chování v lidech zakořeněno již z dob pravěku, kdy "nepřehlédnutí" negativních či nepříjemných situací mohlo zachránit život, je nutné se takového jednání vyvarovat, případně co nejvíce eliminovat negativní dopad vámi vyřčených slov.

Cílem argumentace totiž nebývá spolehlivě naštvat partnera, ale vyřešit nějaký problém. Takže příště místo jednoznačně cílené a ostřílené věty: "Ty jsi naprosto líný a nic neděláš," zkuste partnerovi osvětlit, jak vám jeho lenost vadí - třeba větou: "Z věčného plánování všeho jsem už naprosto vyčerpaná, co kdybys mi taky někdy pomohl?"

Nemusíte za každou cenu vyhrát 

Stavět vzájemnou argumentaci na tom, že jeden z partnerů musí nebo má vždycky vyhrát, není nijak optimální řešení. Proto mějte na paměti již tolikrát opakovanou věc. Vztah je o vzájemné dohodě a samozřejmě i vzájemném řešení problémů. Není to soutěž, kdo je lepší a dokáže vícekrát vyhrát. A vítězným tvrzením: "Vidíš, že jsem měl/měla pravdu," ničemu moc nepomůžete.

Pro začátek při argumentaci zkuste najít něco, na čem se shodnete oba dva. Dalším nejlepším postupem je pak najít zlatou střední cestu, od které se budete při řešení odvíjet.

Nezapomínejte, že jste pár

Není to vždy lehké, ale pokud i během vzájemné argumentace dokážete vůči partnerovi vyjádřit jakoukoli pozitivní emoci, je to nejen pro vás, ale i pro vztah z dlouhodobého pohledu pozitivní.

"Když jsou lidé schopni sdílet svou lásku a blízkost (např. chápajícím dotykem, pohlazením...) i při nepříjemné argumentaci, umějí si i při vážné situaci udržet smysl pro humor, celková míra nepříjemnosti či "drsnosti" hádky či výtek se tím výrazně snižuje," vysvětluje Benjamin Karney.

"Pozitivním gestem totiž dáváte jasně najevo, že i přes momentální neshody stále svého partnera milujete," dodává.

Nejdůležitější je jediná věc: Když si i po ostřejší výměně názorů jste schopni večer s partnerem spolu sednout a povídat si, je to něco, co váš vztah jedině posílí.