Výjimkou je snad jenom vzácné období akutní zamilovanosti, které je podobné střídavému pominutí smyslů. Dřív nebo později se však misky vah vychýlí. Objeví se rozepře a někdy i vzájemné napadání. Jeden partner obviní druhého, že je frigidní. Ten se může bránit útokem: netušil, že si začal se sexuálním maniakem.

I když existuje řada výjimek, je to muž, kdo častěji naléhá, a žena, kdo se spíš zdráhá. Tyto rozdíly vynikly hlavně v dobách dvojí sexuální morálky. Ženám i mužům se tehdy měřilo různým metrem. Ženská zdrženlivost platila za jakousi morální normu.

Vyhovte chlípným touhám

Nedávno u nás vyšlo 150 let staré poučení pro novomanželky: Kterak se chovati o svatební noci. Autorka radila, aby ženy vyhověly chlípným touhám zvrhlého mužského plemene. Ale nesměly při tom dát najevo sebemenší radost nebo potěšení.

Nabádala novomanželky, aby jejich pohlavní styk probíhal v naprosté tmě. Musely zůstat co nejvíce zahaleny nočním oděvem. Nesměly se pohnout a vydat ani hlásek. Partner si nesměl ani pomyslet, že by jim intimní sblížení mohlo být nějak příjemné. To by totiž znamenalo hlubokou diskvalifikaci jejich cudnosti a zpochybnění panenské nevinnosti. I když nejlepší by bylo, kdyby novomanžel, který ve tmě tápal směrem do postele, zakopl a přivodil si drobné poranění. To by se pak stalo vítanou záminkou ke kýžené sexuální abstinenci.

Kdykoliv se muži oddat

Naštěstí se vyskytla i jiná poučení. Spousta absolventek puritánské sexuální výchovy brzy pochopila, že je ze strany manželky zapotřebí alespoň elementární sexuální vstřícnosti. Pokud se má muž držet doma, nechodit po hospodách a už vůbec ne po nevěstincích. Zkrátka, není sice nutno, aby bylo příliš veselo, ale také je nesmyslné manžela absolutně odmítat. Už na začátku minulého století u nás vyšlo sexuální poučení, které si dovolím doslovně tlumočit vzhledem k jeho půvabnému archaickému jazyku:

"Žena dobře činí, když se vždy a beze všeho umělého zdráhání - pokud je jí to možno - poddá muži, kdykoliv ji tento požádá. Nejvýš nemístno jest, dělá-li se příliš zdrženlivou právě v okamžicích těch, kdy se k ní blíží pln touhy a lásky. Kdykoliv, třeba i uprostřed největších a nejvážnějších životních starostí, má býti dle přírodních zákonů a beze všeho rozmýšlení muž ukojen, jakmile se u něj dostaví silný ohnivý pud k manželskému obejmutí v důsledku nahromaděného semene.

Působí to na něj blahodárně. Usne pak vždy pevným a zdraví osvěžujícím spánkem. Druhého dne je jakoby znovu zrozen. Zdráv na těle i na duši. Vesel jde ráno po své denní práci. Chuť a zažívání má bez poruchy. Stav tento potrvá do té doby, než se nové semeno zase nahromadí a k novému manželskému spojení ho nutí."

Ještě, že je rovnoprávnost

Takovéto poučení je už mnohem bližší sexuální realitě všedního dne. Dnešní společnost naštěstí pokročila ještě dále. Definitivně skoncovala s předepisováním morálky, kdy se měřilo ženám i mužům jiným metrem. Dříve bylo nanejvýš záhodno, aby se mladí mužové ještě před sňatkem jaksepatří vyřádili. Zatímco jejich pannám nevěstinkám nařizovali strážci morálky klid na lůžku.

Dnešní žena chápe sexuální život naprosto rovnoprávně. Právem vyžaduje stejný podíl na sexuálním potěšení a radostech. A pokud se vyskytne různá úroveň sexuálních přání nebo potřeb, pak i léčba by měla být rovnoprávná. Partneři by si vždycky měli vycházet na půl cesty vstříc.