Podle Davida Gallachera a Johna Gallachera z Cardiffské univerzity, vykazují ženatí muži lepší tělesné zdraví, zatímco ženám prospívá manželství po stránce psychické. „Manželský vztah nabízí mnoho výhod duševního zdraví jak pro ženy, tak i pro muže,“ píší ve své práci.

„Samota a narušení vztahu související s rozvodem mohou vést a vedou k rozvoji duševních poruch,“ pokračují výzkumníci. „Partnerovo fyzické zdraví se pravděpodobně zlepší, protože žena má pozitivní vliv na jeho životní styl a duševní bonus pro partnerky může být způsoben větším důrazem na význam vztahu."

Rozvod znamená velkou psychickou zátěž

„Tohle samozřejmě neplatí pro každé manželství,“ dodává dvojice a klade důraz na fakt, že svobodní lidé jsou zdravější než lidé v napjatých a nefunkčních vztazích. Potvrzují také, že rozvod s sebou nese velkou psychickou zátěž, která může mít na jednotlivce zničující dopad. Závěrem došli k tomu, že selhání vztahu sice může vážně ohrozit zdraví, ale není to důvod se do žádného nepouštět.

Touto problematikou se zabýval i tým vědců z Brown University pod vedením Scotta Haltzmana. Ti zjistili, že osmačtyřicetiletý ženatý muž má 90% šanci, že se dožije pětašedesáti let, zatímco u svobodného muže stejného věku je to jen 60 až 70 %.

Podle zprávy z roku 2004, kterou vydalo Centers for Disease Control and Prevention (CDC), ženatí muži mnohem méně kouří a holdují alkoholu než muži svobodní. Navíc se u nich v mnohem menší míře vyskytují kardiovaskulární onemocnění, rakovina a onemocnění dýchacích cest.

Manželstvím proti sebevraždě

Manželství má i další výhody. Maria Masoccová zkoumala výskyt sebevražd v Itálii se zaměřením na rodinný stav. Z jejích výzkumů vyšlo najevo, že mezi muži, kteří si sáhli na život, převažovali vdovci, hned po nich se umístili svobodní. U žen na tom byly nejhůře ty, které se nikdy nevdaly.

Se zajímavými výsledky přišla i Alexandra Burtová z Michiganské státní univerzity. Ta zahrnula do svého výzkumu tři stovky sedmnáctiletých dvojčat – mužů, které sledovala až do devětatřiceti. Zjistila, že společensky problémoví muži v raném věku se většinou do svých třiceti oženili. Jejich problematické jednání pak po svatbě kleslo téměř na nulu, zatímco u svobodného dvojčete problémy zůstaly.

Podle Burtové je to tím, že muž po svatbě musí dělit svůj volný čas mezi manželku, rodinu a přátele, takže se už tolik nesetkává se svobodnými kamarády, kteří nemusí být tolik zodpovědní.