Jaký jste párový typ? Odhalení může změnit váš milostný život

Ať máte doma takzvanou "italskou domácnost" nebo naopak na hádky sporou, poznání toho, jaký jste párový typ, je podle psychologů klíčem ke šťastnému vztahu. Tak si totiž prý nejlépe uvědomíte potřeby své i druhé polovičky.

Typ páru, do kterého patříme, je do značné míry ovlivněn tím, co jsme prožili a vstřebali v dětství. I když si myslíme, že ve vlastním vztahu děláme vše po svém, jako houba jsme nacucaní tím, co jsme odkoukali v dětství od rodičů. Často pak na sebe bereme roli matky či otce a ve svých vztazích opakujeme jejich chování.

Jaký jste tedy párový typ, a co to může znamenat pro váš vztah?

Jak je zřejmé z názvu párového typu, tato dvojice bez přestání mezi sebou bojuje, a to v soukromí i na veřejnosti. "Klidně před vámi na sebe křičí," popisuje vztahový typ psychoterapeutka Avi Shmueliová. "A když se jich pak zeptáte, proč se nerozejdou, nejspíš vás označí za blázna hned, jakmile se usmíří."

Tento pár je k sobě přitahován, protože se oba vyžívají v cyklech, kde se střídá boj a usmiřování (často provázené vášnivým sexem).

"Problémy mohou přijít, jakmile se na jednoho provalí, že má mimo vztah poměr, nebo jinak naruší důvěru druhé polovičky. To se stává ze vztahu peklo a případný rozchod bývá ošklivý," říká psychoterapeutka.

Pro tento vztah je typické, že se jeden snaží zajistit u druhého pozornost a lásku, zatímco druhý buď předstírá, že o tom neví, nebo si užívá vzrušení z pronásledování a neustálého dobývání.

Role pronásledovatele a odměřeného si partneři někdy vyměňují. Když jeden vycítí, že druhý ztrácí zájem, zbystří.

Oba partnery obvykle děsí představa, že je jiní považují za chudáčky, kteří jsou na někom závislí. Jenže přesně to se většinou v průběhu let stane.

Ve vztahu se ten, kdo představuje rodiče, cítí být zodpovědný za svého partnera, kterého považuje za méně schopného. "Uslyšíte ho, jak druhému říká: Za minutku jdeme, máš kabát?", upřesňuje poradkyně Val Sampsonová.

Tento typ vztahu se vytvoří často poté, co si pár pořídí děti. Může tomu tak ale být i v případě, že jeden z partnerů je nějak znevýhodněný - nemocný, ztratil zaměstnání apod. V případě, že se za podobné situace pár seznámil, nejspíš tomu tak bude po celou dobu.

"Rodič" je k partnerovi přitahován, protože v péči o něj vidí smysl svého života. Partner - dítě ale může trpět nedostatkem sebevědomí a cítit se druhým utlačován. "Rodičovství totiž není jen o výživě, ale i o kontrole," přirovnává Sampsonová.

"Pro tento pár je vše černobílé," tvrdí vztahová psycholožka Susan Quiliamová. "Jedna polovina páru je úžasná, nejlepší a skvělá, a ta druhá ji uctívá."

Ve skutečnosti mohou být oba z páru úspěšní, ale jeden z nich dobrovolně přebírá roli uctívače, aby posílil sebevědomí druhého.

V některých špatných případech může idol dokonce přesvědčovat druhého, že je horší a nikdy nenajde nikoho, kdo by ho tak miloval.

"Takové vztahy nemívají dlouhého trvání, protože není dost prostoru pro rozvoj obou. Idol by si brzy začal hledat mezi dalšími "fanoušky a fanynkami" a obhajoval to tvrzením: Když si mě neváží, najdu si někoho, kdo bude," tvrdí Quiliamová.

Tento pár se připodobňuje k dětem, které v pohádce O perníkové chaloupce nechal tatínek v lese. Dvojice se obvykle dělí o všechno - sdílí i názory, koníčky či módní styl.

"Jsou to dva jedinci, kteří si uvědomují, že jsou si navzájem velmi podobní a v tom nacházejí jistotu," říká Quiliamová. Je tomu tak podle ní hlavně v nových vztazích, ale i tam, kde se partneři cítí nejistí, například po předešlých vztazích. Bezpečí je to, co vyhledávají nejvíce. Často jsou si zároveň nejlepšími přáteli.

Problémem tohoto vztahu je často právě to, že jsou partneři příliš zaměřeni jeden na druhého. Přátelé a blízcí z venčí tak nemají moc šancí k nim proniknout. Sexuální život páru také může dost trpět. "Chybí jim jiskra plynoucí z rozdílných povah. Navíc sex dodává mnohým párům potřebnou jistotu, které oni mají až příliš," tvrdí Quiliamová.

Jde o funkční vztah mezi dvěma zralými lidmi, kteří jsou smíření se svými rozdíly a téměř se nehádají.

"Jsou rozumní a tolerantní," říká Quiliamová, ale jedním dechem dodává, že to ještě nemusí znamenat, že vztah je ideální. "Tento vztah není právě výsledkem žhavých emocí, chybí v něm často spontánnost a překonávání výzev," říká vztahová poradkyně. "Tito dva nikdy nebudou muset čelit svým temným stránkám a tak jejich vztahu bude možná chybět oheň," dodává.

Toto dělení se poprvé objevilo v časopise Psychologies. Informoval o něm server Daily Mail.