Podívat se jí na kloub jsem se jednoho večera vypravila i já. Židle rozestavěné do kruhu, teplý čaj a příjemná vůně vítají mě i ostatní účastníky. Ti zkušenější rovnou zamíří do sálu, kde se sezení bude odehrávat, nováčci nesměle pokukují po ostatních. Celkem se jich sejde asi dvacet. Během večera si budou vzájemně matkami, otci, dcerami i dědečky. Slov padne minimálně. Zato kapesníků rozdá terapeutka požehnaně. Emoce tu totiž budou lítat vzduchem.

Nejprve však všechny přivítá a krátce vysvětlí, v čem metoda rodinných konstelací spočívá. „Je v zásadě jednoduchá. Vychází z předpokladu, že všichni patříme do své rodiny a rodu, ze kterého jsme vzešli. Všechny významné události, které se v něm udály, nás ovlivňují. I ty, které se nám nelíbí, které odmítáme, a dokonce i ty, o kterých nevíme,“ vysvětluje. Halka Bardová je jedním z mnoha terapeutů, kteří ve své práci využívají metodu rodinných konstelací. Své služby si cení odborníci různě. Za konstelaci někde zaplatíte pár stovek, jinde i dva tisíce.

O smrti se nehovořilo

Účastníci večera o sobě nejprve řeknou pár slov. Někteří přišli kvůli problému s partnerem, jiní s potomky, další s šéfem. Někdo je pevně odhodlán si na tu svou situaci nechat postavit konstelaci, někdo se přišel jen podívat.

„Jsem tu už poněkolikáté,“ říká asi pětačtyřicetiletá Iveta, matka dvou dětí. „Vždycky mě to posunulo někam dál. Tentokrát jsem si přišla vyřešit vztah ke svému mrtvému bratrovi. Před dvěma lety zemřel za nevyjasněných okolností. Dodnes se mi po něm velmi stýská a ráda bych pochopila, proč odešel tak mladý,“ svěřuje se Iveta. Terapeutka se jí zeptá, stalo-li se v rodině něco neobvyklého. „Předčasné úmrtí, potrat nebo jiná silná událost?“ Iveta odpovídá, že její babičce kdysi zemřel dvouletý syn. „V rodině se o tom ale nikdy nehovořilo. Nebylo to důležité,“ dodává.

Terapeutka Ivetu požádá, ať si vybere sedm osob, které budou představovat ji, bratra, jejich rodiče, prarodiče a jejich mrtvé dítě. Iveta je intuitivně rozestaví do prostoru, jako figury ve stolní hře, a pak už jen vše pozoruje z křesla v koutu místnosti.

„Máte-li nějaký impuls k pohybu, následujte ho,“ vybídne po chvíli terapeutka sedm zúčastněných, kteří představují Ivetinu rodinu. Kdosi učiní pár kroků, jiní se pootočí, někdo zůstane stát. Někteří jsou ztuhlí, jiní se hroutí, někomu pomůže, může-li se dotknout toho, kdo stojí vedle. A pak jimi prostoupí emoce. Velmi bouřlivé, neočekávané a často překvapivě shodné s pocity těch, které představují. Terapeutka vše pozoruje a jen občas se na něco zeptá. Někdy vyjde najevo, že v konstelaci někdo chybí či se nachází jinde, než by měl.

„A to se musí napravit. Jedině tak se postavený systém dostane do rovnováhy,“ vysvětluje terapeutka, která však do děje zasahuje jen minimálně. Záměrně ho nechává rozvíjet. Vyptává se, co se s klienty děje, jak se cítí a navrhuje, co mají říct ostatním. Někdy stačí jen pouhé „děkuji“ nebo „mám tě rád“ a systém pomalu získá zpět ztracenou rovnováhu.

Úcta k předkům

Rodinné konstelace jsou psychologickou metodou, která se zrodila počátkem 80. let v Německu.

Zakladatel této metody, psycholog Bert Hellinger, si během svého působení v Africe uvědomil, jak vyznamné místo tam mají předci v životě člověka. A jak velkou úctu jim tamní vzdávají. Přehrát si rodinné vztahy, vytáhnout na světlo dávná tabu či symbolicky přijmout i ty členy, o kterých rodina nechce nic vědět (bratranec alkoholik nebo dávný levoboček) se ukázalo jako léčivé. Právě na tom vystavěl svou metodu.

„Pracuje se při ní zejména na podvědomé úrovni. Změní-li se na základě prožitku náš postoj k nějaké události, dojde ke změně i v reálném životě,“ vysvětluje terapeutka Halka Bardová, která se této metodě věnuje šest let.

Často se musí s chladnou hlavou zorientovat ve spletitém systému rodinných vztahů. I před očima Ivety se vyjeví podobný a s ním i desítky let starý smutek. Když její babička a dědeček oplakali smrt svého prvorozeného syna, smutek a vytěsnění této události se nepozorovaně táhlo z generace na generaci. Smrt byla odsunuta jako rodinné tabu. Tímto dávným úmrtím byl však silně přitahován právě Ivetin mladší bratr. Ten, co jej před dvěma lety našli mrtvého na železničních kolejích.

Třicetiletý muž, který ho v systému symbolicky zastupuje, vypráví, kterak jím v konstelaci prostoupila apatie a beznaděj. „Zároveň mě to hrozně táhlo k mému mrtvému předkovi. Když jsem zemřel, ulevilo se mi. Jako by se tím obnovila ztracená rodová rovnováha.“ Všichni napjatě očekávají, kterým směrem se situace vyvine. Iveta jde k muži, který hraje jejího bratra, a v slzách se s ním rozloučí. Ačkoli se zdánlivě nic nezměnilo, Ivetin obličej po chvíli září štěstím. „Mám pocit, že ze mě spadlo ohromné břemeno. A že konečně můžu jít v životě dál.“ K tomuto poznání došla za necelou hodinu, kterou postavení a rozuzlení konstelace trvalo.

Konstelace

Někdy se v postavené konstelaci objeví i původ převládajících povahových vlastností člověka, které mu v běžném životě dělají problémy.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Pochop svoji matku!

V krátké přestávce mezi jednotlivými konstelacemi Iveta sedí tiše na svém místě a zpracovává čerstvě nabyté dojmy. Je evidentně spokojená a klidná. Ostatní popíjejí čaj, pokuřují a vzrušeně si vyměňují své postřehy. Metoda totiž hluboce působí nejen na ty, před jejichž očima se odvíjí jejich příběh, ale i na ty, kteří v něm účinkují.

„I když představujete v systému někoho, koho vůbec neznáte, zpravidla vás prostoupí i cizí emoce s tou osobou spjatá. A někdy to nejsou jen emoce. Někdo pociťuje i fyziologické reakce. Brnění, pálení, bolest hlavy. Vznikne tu energetickoinformační pole daného systému, které ovlivňuje všechny, kteří se v něm nacházejí.“

Později, když mě jedna ze zúčastněných vyzve, abych představovala její babičku, která byla v dětství obětí zneužívání, to cítím na vlastní kůži.

Po chvilce, ve které hledím do očí své symbolické matce, cítím vůči té zcela cizí osobě ohromnou zášť, že mě nedokázala ochránit před zneužitím. Dokud v sobě nenajdu pochopení, systém je v nerovnováze a klient, jenž si v této konstelaci řeší vztah ke své problematické partnerce, si neoddechne. „Můžeš svoji matku pochopit?“ ptá se mě terapeutka. Dlouho nemůžu. Když se však její oči zalijí slzami a já pocítím, že tahle moje přidělená maminka dělala, co mohla, ale přesto svou dceru uchránit nedokázala, můj pocit se mění. Ze srdce ji obejmu a i všichni ostatní figuranti si oddechnou. Pak vystoupím z role a všechny pocity rázem zmizí.

Na jakém principu metoda funguje? Ani zkušená terapeutka v tom nemá jasno. „O tom se přou mnozí. Někdo ji spojuje s teorií morfogenetických či rezonančních polí, jiný s fenomenologií. Faktem je, že od svých předků často přebíráme nevýhodné vzorce chování a těch se v konstelaci můžeme zbavit,“ říká Halka Bardová.

Logiku v tom nehledejte

Rodinné konstelace či energii pole, jak se také tato metoda nazývá, využívá ve své práci i řada psychologů. Jedním z nich je i Dagmar Mautsková, která se zabývá koučingem jednotlivců i firem. Podle ní se spousta jejích kolegů dívá na metodu skrz prsty, protože je podle nich nevědecká a šamanská.

„V rámci svých seminářů tuto metodu používám. Před pár lety jsem absolvovala výcvik a beru ji jako doplňkovou psychologickou metodu, která však nemůže nahradit třeba psychoterapii. Líbí se mi však, že klient při rodinných konstelacích získá jiný náhled na situaci, která ho trápí. Může to být jak firemní problematika, tak problém s rodinou.“

Podle Mautskové jde o práci s energiemi, které zatím nejsou logicky prokázané, ale projevují se intuitivně. „Jako když jde máma do pokojíku dítěte ještě před tím, než zabrečí. Nebo na někoho myslíte a on vám zavolá. Jsou to mimosmyslové věci, se kterými naše kultura moc nepočítá, ale ony fungují,“ říká psycholožka, která občas sama využije služeb kolegů a nechá si postavit konstelaci na situaci ve svém životě.

„Nedávno jsem v rámci koučingu řešila problém zodpovědnosti ve firmě. Z nějakých záhadných důvodů se manažerky bály úkolovat asistentky. Vystavěný systém odhalil chyby v komunikaci. Víte, pokud se mimosmyslové vnímání z našich životů úplně vypustí, nastanou problémy.“ Podle jejích zkušeností je dobré s problémem, který konstelace vyjeví, nadále pracovat.

Despota i loutka

Někdy se v postavené konstelaci objeví i původ převládajících povahových vlastností člověka, které mu v běžném životě dělají problémy. To se projevilo i v poslední konstelaci večera. Čtyřicetiletý Josef má za sebou bouřlivý život. V mládí si prošel drogovou zkušeností, dlouho neměl pořádné zaměstnání, bydlel po ubytovnách a známých. Když skoncoval s drogami, začal holdovat alkoholu. Že měl extrémně nízké sebevědomí, věděl.

V konstelaci postavené na jeho rodinu vyplynulo, že jej hluboce ovlivnily okolnosti jeho narození. Konkrétně jedna situace, do které se vybraní figuranti poskládali. „Moje tehdy velmi mladá matka čekala těhotná v zimě před dveřmi domku, kde její budoucí tchán s tchýní rozhodovali o tom, jestli se vůbec narodím,“ svěřuje se Josef.

Jeho psychika je dodnes kombinací despoty (tvrdý tchán) a loutky (matka, která pasivně čekala na tchánovo rozhodnutí). Tato kombinace mu samozřejmě v životě přináší nemalé problémy, zejména psychickou labilitu. „Nečekám, že se něco změní,“ krčí rameny Josef. „Ale prožít si tu situaci a uvědomit si její souvislosti bylo pro mě zajímavé. Mám o čem přemýšlet.“

Zajímavé je, že i když se v rodinných konstelacích klaní mrtvým i živým, děkuje se jim a objímají se, neodpouští se jim. Pouze se přijímá, co se stalo. Když se zeptám proč, dozvím se, že odpouštěním, třeba matce, se dělám moudřejší a větší než ona. A takovým postojem by se porušila harmonie systému.

Jen pro podléhavé?

Po zhruba třech hodinách večerní sezení končí. Ne všichni však jsou spokojeni. „Rodinné konstelace mě zklamaly,“ tvrdí pětatřicetiletá Alena, která pracuje jako manažerka. Pokusila se nahlédnout do problému svého partnerství. Její přítel totiž nadměrně holduje alkoholu. „To, co se v konstelaci ukázalo, vůbec neodpovídá pravdě,“ stěžuje si. „Za všechno prý mohou problematické vztahy v mé rodině po tři generace zpět. Pokud však vím, takové vztahy, jaké se mi vyjevily, v mé rodině vůbec nebyly. A ani ostatní postavy se nechovaly tak, jak je znám z reality.“ Na rodinné konstelace by znovu nešla a považuje je za metodu pro citlivé osoby, které dokážou snadno podlehnout cizím myšlenkám.

„To, co se v konstelaci stane, je nabídka řešení, kterou klient může vyslyšet a zařídit se podle ní. Další práce je však pouze na něm. Někdy se stane, že řešení je pro něj nepřijatelné, protože se dotýká příliš citlivých míst. Tehdy se může stát, že konstelace zdánlivě nezafungovala,“ shrnuje Halka Bardová. „Pokud však zapůsobí, často se mě klienti ptají, co mají po konstelaci dělat. Nic, říkám jim. Nechte ji působit a uvidíte sami.“

 

Rodinné konstelace jsou terapeutická metoda, která pracuje s rodinou jako systémem. Každý člen v ní má své místo, proudí v ní skryté síly a působí skrytá pouta mezi členy různých generací. Následkem těchto spojení mohou být obtížné vzorce chování, jež komplikují partnerské, pracovní a rodinné vztahy.

Odhalení skrytých a nevědomých sil, které v systému působí, často ukážou, ve kterých oblastech života opakujeme osudy jiných členů rodinného systému. Metoda v současné době prožívá svůj boom. Více na www.odvaha.cz , www.rodinnekonstelace-pohybyduse.cz , http://rodinnekonstelace.com