Jinak autor knihy o prodejné lásce a úmyslu zavést akcie nevěstinců na burzu je přesvědčen, že otázky desítek dam po jakémsi „domu ženské radosti“ jsou pádným důvodem pro pokus „jít do toho“.

„Povzbuzují mě k tomu i dopisy mnoha žen, které chtějí vědět, proč nenabízíme také něco pro ně. Ostatně moji knihu kupují z osmdesáti procent právě ženy. Zájem tedy zřejmě existuje,“ přiznal Gerhardinger v rozhovoru pro rakouský deník Kurier.

Zatím nemá investora, ale chce veřejný dům pro ženy v centru metropole. V branži se mu jedni smějí, druzí si nedovedou představit, co by tam mělo slabší pohlaví přilákat, třetí uvažují, zda se to vyplatí. V Nizozemsku a částečně ve Francii prý něco podobného existuje.

FOTO: fotobanka Profimedia

Je Rakousko zralé?

„Zpočátku jde hlavně o to, překonat strach, protože kdyby se o nějaké zákaznici rozkřiklo, že si kupuje sex, dostane se do řečí. Muž klidně řekne kolegovi: Jdu do nevěstince, ale žena se s tím přítelkyni nesvěří. Mám názor více než 150 dam, podle nichž by vše muselo být velmi, velmi diskrétní,“ míní autor myšlenky.

Nelze proto použít normální reklamu, ale začít s „ústním podáním“. Zpočátku by to byly párty, na nichž zatím k ničemu nedojde, jindy výstava či hudební produkce. Tam se lidé navzájem seznámí.

Cílovou skupinou jsou sebevědomé ženy ve věku 40 až 60 let, turistky, ale především podnikatelky či manažerky, které nemají čas hledat někde muže nebo se starat o rodinu.

Našli i prima Čechy

Muži by měli být mladší, dobře vypadající, distinguovaní a seriózní, ve věku 18 až 40 let, s nimiž si zákaznice může popovídat i zatančit a od nichž může čekat i něžnost, nejen sex.

Hledají je už provozovatelovy partnerky – zatím mají v hledáčku jednoho callboye z Vídně, švédského studenta a dva Čechy, kteří také natáčejí filmy.

A pokud jde o to, „aby mohli vždy“, dovolává se Gerhardinger zázračného prostředku z Thajska – Kamagra-gelu, který není tak drahý jako viagra, nebolí po něm hlava a nemá vedlejší účinky. To prý dovoluje muži „pracovat“ nejméně dva tři dny, na což jsou profíci z filmů také zvyklí.

Účtuje si deset dolarů, ale dá se s ním smlouvat, praví se v komedii USA Deuce Bigalow: Dobrej striptér.

Účtuje si deset dolarů, ale dá se s ním smlouvat, praví se v komedii USA Deuce Bigalow: Dobrej striptér.

FOTO: fotobanka Profimedia

Hodina „servisu“ má stát 200 eur (4800 Kč). V prvním roce zákaznice vyplní dotazník s hodnocením. Předpokladem pro činnost gigolů jsou každotýdenní lékařské prohlídky, jednou za půldruhého měsíce pak krevní testy.

Skeptická sexuoložka

„Pochybuji o úspěchu takového projektu. Proč mají ženy platit za to, co mohou mít zadarmo?“ ptá se sexuoložka Elia Bragagnaová. „Navíc je tady konkurence na internetu, kde je burza partnerů, takže nikdo nemusí kupovat „zajíce v pytli“.

Žena si může perfektního muže, nebo jeho iluzi takříkajíc otestovat pomocí fotek, profilů, výměny e-mailů. Ve veřejném domě si ho jen může navíc osahat, což na internetu nelze,“ přiznává sexuoložka.

Dva možné argumenty PRO vidí v tom, že by se v takovém „servisu“ žena zbavila pocitu studu a koupila si iluzi. K tomu tam ale musí být muži, kteří přesně vědí, jak ženě dát pocit, že je nádherná a jedinečná.

Nesmí to být zaměřeno na rychlé ukojení a po půlhodině či hodině pryč, protože „ženská sexualita a časový tlak nejdou k sobě“, tvrdí sexuoložka a dodává, že žena, která má dost peněz, si může kdykoli pozvat callboye.