O nymfomanii tedy lze hovořit jako o závislosti. Není-li totiž taková žena delší čas sexuálně uspokojena, dochází u ní k frustraci a dokonce se mohou objevit i další abstinenční příznaky, jako je nervozita či nutkavé myšlenky na sex.

Přestože většina mužů sní o sexuálně náruživé ženě, nymfomanku jako takovou by doma snesl jen málokterý z nich. Uspokojit takovou ženu je totiž mnohdy nad lidské síly, což potvrzují i zkušenosti mužů.

"Zprvu mi imponovalo, že se chce partnerka se mnou milovat i desetkrát denně, nicméně po dvou týdnech jsem byl absolutně vyčerpaný. Připadal jsem si jako stroj na výrobu spermií, dokonce jsem se přistihl, že jsem si přál, aby se partnerka co nejdřív uspokojila a já měl konečně klid. Jenže ona byla prostě k neutahání," svěřuje se v jedné internetové diskusi šestatřicetiletý Ondřej.

Nároky hypersexuálních žen bývají skutečně neúměrné, i když nikdo přesně nedokáže určit hranice, kdy je frekvence sexuální touhy v normě a kdy už se jedná o patologický stav. Proto z pohledu sexuologie se o nymfomanii nehovoří jako o nemoci.

Hranice mezi normálností a patologií

"Zvýšená sexuální touha začíná být u konkrétního člověka problémem pouze ve chvíli, kdy ji nezvládá jeho partner. Není tedy vůbec důležité, jak silnou sexuální touhu projevuje jeden člověk, pokud se shodne s tím druhým," říká Radim Uzel a dodává:

"Najdou se i ženy, které jejich zvýšená sexuální apetence obtěžuje. Jejich partnerské a masturbační aktivity jim narušují práci i soukromý život. Svou potřebu sexuálního vybití pociťují jako obtěžující. Jsou však vzácností. Za 40 let praxe jsem se však setkal pouze s několika takovými ženami. A musím říct, že téměř všechny trpěly i duševní nemocí."

Nicméně z internetových diskusí jasně vyplývá, že tento problém trápí řadu žen a rozhodně se u nich nejedná pouze o vysoký sexuální apetit, jelikož obvykle dlouhodobě nejsou schopny dosáhnout spokojeného partnerského života. I když naleznou muže s velmi vysokou sexuální chutí, dlouhodobě je nevydrží uspokojovat ani tento muž. Pro 99 % mužů je frekvence sexuálních styků s těmito ženami dlouhodobě neúnosná.

Uspokojit ženu nymfomanku může být nadlidský výkon i pro více partnerů.

Uspokojit ženu nymfomanku může být nadlidský výkon i pro více partnerů.

FOTO: fotobanka Profimedia

Syndrom permanentního sexuálního vzrušení

Ženy - nymfomanky trpí zvýšenou chorobnou pohlavní dráždivostí. Aby dosáhly uspokojení své nadměrné touhy, mnohdy musí střídat partnery. Obvykle mají ve svém arzenálu kromě manžela i tři čtyři další milence. Přistupují i na náhodné sexuální styky.

Někdy za tímto problémem může stát tzv. syndrom permanentního sexuálního vzrušení ženy, který poprvé popsala profesorka gynekologie Sandra Leiblumová z univerzity v New Jersey v USA. Podle ní si ženy stěžují na extrémní, nepřiměřený a v mnoha případech nepolevující pocit fyzického vzrušení.

"Jedná se o spontánní a přetrvávající genitální vzrušení, které může, ale nemusí vést k orgasmu. Tento fyzický pocit vzrušení není doprovázen sexuální touhou či myšlenkovým a emočním vzrušením. Žena tedy nemá již chuť na milování, a přesto její pohlavní orgány signalizují vzrušení," dodává Leiblumová.

Podle serveru Sexuálně.cz fyzické vzrušení způsobené tímto syndromem, může být velmi intenzivní a nepřetržité po velmi dlouhé časové období - týdny či měsíce. Orgasmus může někdy vyvolat úlevu, ale vzrušení se většinou do několika hodin objeví zpět. Fyzický pocit v genitálu může být velmi vysilující a zabraňuje pacientkám soustředit se na úkoly každodenního života. Některé činnosti mohou vyvolat tak silnou genitální odpověď, že to pacientky považují téměř za nesnesitelné. Pocit fyzického vzrušení je ženou vnímán jako nepříjemný, rušivý a znepokojující.

Někdy bývá nymfomanie neprávem zaměňována za promiskuitu.

Někdy bývá nymfomanie neprávem zaměňována za promiskuitu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nymfomanii lze léčit

Lékaři doporučují léčbu především v případech, že má žena zvýšenou hladinu pohlavních hormonů - androgenů. Léky dokáží tuto hladinu snížit, nicméně kromě sexuální touhy se u ženy může potlačit i její plodnost.

Pokud má žena hladinu androgenů vyrovnanou, sexuolog obvykle doporučuje navštívit psychologa či psychiatra, jelikož existují metody psychoterapie, které dokáží nymfomanii stabilizovat.

"Člověk závislý na sexu se nemiluje proto, že si to žádá jeho tělo. Potřebuje to jeho psychika. Dobrou zprávou je, že lékaři dokážou nymfomanii poměrně dobře stabilizovat," dodává pro měsíčník Zdraví sexuolog profesor MUDr. Ján Vrabec, CSc.

Dělení žen podle sexuální touhy

Sexuálně kladný typ s orgasmem - Ženy tohoto typu častěji touží po pohlavním styku a kladně reagují na sexuální podněty. Pohlavní styk je pro ně příjemný, fyzicky i psychicky, většinou dosahují orgasmu. Takových žen je většina.

Sexuálně kladný typ bez orgasmu - Od prvního se liší pouze tím, že při pohlavním styku nedosahuje orgasmu. Často se jedná o mladé ženy na počátku pohlavního života, ženy po změně partnera nebo ženy vystavené stresujícím situacím. Tento typ reaktivity bývá přechodný.

Frigidní ženy s možností orgasmu - Tyto ženy mají lhostejný postoj k sexu. Při pohlavním styku prožívají slabé nebo vůbec žádné pocity. Nepociťují jej ale ani nepříjemně a ojediněle mohou dosáhnout orgasmu.

Frigidní ženy bez orgasmu - Ženy, podobně jako v předchozím případě, nepociťují touhu po sexu. Neprožívají styk příjemně a nedosáhnou orgasmu. Jejich problém je trápí, a proto jsou po styku rozdrážděné a neuspokojené. Počet žen tohoto i předchozího typu je ve skutečnosti poměrně malý.

Ženy s bolestivým pohlavním stykem - Pohlavní styk způsobuje těmto ženám nepříjemné pocity nebo bolest. Bolest jim znemožňuje dosáhnout orgasmu. Příčinou bolesti může být vývojová vada genitálu, nemoc (zánět) nebo i psychický problém způsobený například neshodami ve vztahu. Poruchu lze většinou účinně léčit.

 Zdroj: Sexuálně.cz