Vědci odebrali materiál embryonální buňky z těla myšího samce a vytvořili z ní životaschopnou spermii, jež byla následně implantována do samičího vajíčka laboratorní myši. Výzkumný tým pak sledoval oplodnění a první fáze zdárného vývoje nového organismu.

Šlo však jen o vývoj na buněčné úrovni, nikoli o zárodečný stav nového jedince. Odebraná buňka by pak podle amerického týmu mohla pocházet z kterékoliv kmenové buňky, nejen z embryonálního vzorku.

Naděje doprovázejí skepse

Britský biochemik Azim Surani z univerzity v Cambridgi je však k experimentu svých amerických kolegů skeptický. "Celý systém nemáme pod kontrolou," varoval Surani.

Podle něj totiž není vůbec jisté, zda bude mít zárodečná buňka nového organismu potřebnou genovou výbavu, jakou by získala přirozeným oplodněním. Bez ní by buňky nefungovaly normálně.