Miroslav Plzák se stal populární jako psychiatr, manželský poradce a spisovatel. Pamětníci vědí, že si s úspěchem vyzkoušel i roli dramatika a televizního scenáristy, ale také roli divadelního i filmového herce. Byl výborný vypravěč, showman a znalec žen.

Vzájemně jsme se sblížili po mém příchodu do Prahy v roce 1989. Ač byl o patnáct let starší, zkušenější, a také už slavný, nabídl mi okamžitě tykání. Víc než dvacet let byl mým nezištným rádcem a kamarádem. Snad se tedy mohu, poněkud neskromně, považovat za jeho následníka.

Potěšilo mě, když ho v roce 1995 napadlo, že bychom mohli napsat společnou knížku. Skutečně vyšla a jmenovala se Zákony ženské přitažlivosti. V podtitulu stojí, že to jsou intimní rozhovory o manželství a sexu.

Plzák byl původní profesí psychiatr, já gynekolog a porodník. Napřed jsme si o ní povídali a pak si začali dopisovat. Mirek se v předmluvě zmínil, že naše manželky obětavě odnášely dopisy na nejbližší poštu.

 

Mirek nikdy nepropagoval to, že při nevěře je nejdůležitější zatloukat, zatloukat a zatloukat. Spíš propagoval ta řešení, která nadělají nejméně škody a nikomu neublíží, pokud je to za dané situace vůbec možné.

 

Jedna bojová feministka napsala do novin, že ji náš mužský šovinismus vyděsil a znechutil. Jak prý k tomu přijdou naše ubohé ušlápnuté manželky. Spěchaly k poštovním schránkám, zatímco my jsme si hověli pěkně doma v teple. Už bylo pozdě vysvětlovat, že to Mirek bral jen jako básnickou licenci. Na poštu chodila pouze jeho paní, protože měl už tenkrát bolavé nohy kvůli cukrovce. Já jsem si dopisy posílal sám. Což snadno vysvětlíte příznivcům, ale těžko protivníkům a odpůrcům.

V názorech na partnerskou nevěru jsme byli oba zajedno. Vystudovali jsme lékařskou fakultu a bylo nám jasné, že není možno nevěru odsuzovat, je nutné ji řešit. Mirek nikdy nepropagoval to, že je při ní nejdůležitější zatloukat, zatloukat a zatloukat. Spíš propagoval ta řešení, která nadělají nejméně škody a nikomu neublíží, pokud je to za dané situace vůbec možné.

Právě jsem se chystal, že mu přinesu svou poslední knížku Nevěra a co s ní. Psal jsem ji taky tak trochu pro něho. Jako vyznání svému učiteli. Bohužel, už mu ji nestihnu věnovat. Bude mi moc chybět.