Vědci testovali empatii různě majetných osob a zjistili, že čím výše postavený člověk, tím méně se umí vcítit do pocitů druhého. Podle odborníků je to proto, že majetek dává bohatým lidem jakousi nezávislost na ostatních.

Naopak méně majetní lidé, kteří si nemohou dovolit platit nejrůznější služby, se často musí spolehnout právě na pomoc svého okolí. Typickým příkladem je hlídání dětí. Zatímco bohatší lidé vyřeší situaci najmutím chůvy, ti méně bohatí musí požádat příbuzné nebo sousedy.

Čtení emocí ovlivňuje příslušnost ke společenské vrstvě

Jeden z experimentů testoval dobrovolníky pracující na univerzitě. Někteří z nich přitom měli vysokoškolské vzdělání, jiní ne. Vědci v tomto případě brali úroveň vzdělání jako synonymum pro společenskou třídu (tento přístup je běžný například v Británii, naopak v USA se příslušnost ke společenské vrstvě neposuzuje skrze vzdělání, ale majetek).

Dobrovolníci měli poznat z fotografií podle různých výrazů tváře emoce, jež symbolizují. Ukázalo se, že lidé s vyšším vzděláním zvládali úkol mnohem hůře než ostatní.

V druhé studii byli zase studenti rozděleni do společenských vrstev podle toho, jak sami posoudili socioekonomickou situaci své rodiny. Pak byli pověřeni, aby vedli pracovní pohovor s cizinci. Ti z dobrovolníků, kteří se sami zařadili do vyšší vrstvy, měli velké potíže odhadnout emoce žadatele.

Naopak lidé, kteří sami sebe zařadili do nižší společenské vrstvy, než do které skutečně patří, si při odhadování emocí druhých vedli mnohem lépe.

"Schopnost empatie tedy není hluboce zakořeněná v jednotlivci. Rozdíly jsou dané kulturními okolnostmi," shrnul závěry spoluautor studie Michael Kraus z univerzity v Kalifornii. "Emocionální inteligence je o sociálním kontextu, v jakém člověk žije a o problémech, kterým čelí."

Studie byla zveřejněná v časopise Psychological Science.