Hlavní obsah

Stydíme se odmalička, nejvíce však za nahotu

Novinky, Karolina Zarzycká

Každý z nás je vybaven schopností cítit emoce. Bylo zjištěno, že emoční centrum se nachází v limbickém systému mozku spolu s pocity hladu či chuti na sex. Co jsou vlastně emoce? Emoce jsou afektivním stavem, jenž stimuluje tělo. Jsou buď příjemné, nebo nepříjemné a trvají krátce.

Foto: Profimedia.cz

Nebyli to jen Adam a Eva v ráji, kdo se neodíval. Primitivní národy se často neoblékají, a není to jen z důvodu teplého klimatu.

Článek

Například pokud se rozzlobíme, náhle cítíme zrychlený tep, bušení srdce, zvedne se nám hladina adrenalinu. Stav je to nepříjemný, krátkodobý a je ve vztahu s nějakým objektem, jenž náš hněv vyvolal. Objektem můžeme být i my sami, jiná osoba nebo události. Objekt může být reálný nebo uchovaný ve vzpomínkách. Všimněme si, že emoce řídí naše jednání, je to energie řídící pohyb.

Jak ho prožíváme

Stud je pocitem obsahujícím další emoce, potřeby a touhy. Pokud například dítěti řekneme „nestyď se“, je z toho zmateno, neboť po něm chceme, aby necítilo to, co právě cítí. Pro organismus je tento stav nepohody a zmatku nepříjemný a nepohodlný. Navenek člověk působí poníženě, trpí pocity méněcennosti nebo viny, může cítit výčitky svědomí a rozpaky.

Kde se stud bere? Při vývoji osobnosti, kdy hledáme vlastní identitu, potřebujeme zrcadla, jež nám mohou nastavit osoby nejbližší. Ty nás totiž vidí stejně, jako my vidíme sebe. Prvním vztahem, jejž prožíváme, je symbiózní vztah s matkou a s rodiči vůbec. Děti se identifikují s rodiči, protože potřebují někoho silnějšího, kdo jim dává pocit bezpečí a ochrany před zlem. Pokud například rodiče nejsou schopni prožívat emoce naplno, nenaučí se to od nich ani jejich děti.

Děti se od narození učí rozpoznat činy, za něž se mají hanbit či stydět. Nemluvňata se vlastně naučí stydět dřív, než vyřknou první slova. A protože děcko komunikuje se světem převážně emocionálně, stydět se začne zároveň s každou prožívanou emocí.

Proč se stydíme za nahotu

Nahota provází člověka od prvních dnů jeho existence. A nebyli to jen Adam a Eva v ráji, kdo se neodíval. V určitých fázích historie jsou známy tradice, kdy se lidé obou pohlaví společně koupali na veřejném místě nazí. Primitivní národy, doposud obývající odlehlé kouty naší planety, se také neodívají, a není to jen z důvodu teplého klimatu. Čím to, že se za nahotu nestydí jako my, obyvatelé takzvaného vyspělého světa?

Nahotu si obvykle spojujeme se sexem, představujeme si, jak mají milenci propletena nahá těla, jak se navzájem laskají a prožívají vzrušení a extázi. Téma sexu je ale v mnoha společenských kruzích stále tabu a mohlo by se říci, že nahota spadá do položky zakázáno.

Je prokázáno, že většina žen se před svým partnerem stydí svléknout a milování probíhá u mnoha párů jen pod rouškou tmy.

Proč tomu tak je? Odpověď psychologů je jednoduchá. Málokdo si myslí, že je jeho tělo esteticky přitažlivé, a ti stydliví jej proto ukrývají pod peřinou, v oblečení nebo odhalují jen při zhasnutých lampách. Přitom je to zbytečné. Osoba, se kterou sdílíme společné lože, je s námi svázána především psychickým poutem a na nějakém faldu či nedokonalosti jí pramálo záleží. Pro odhození studu je pak důležité si právě tento fakt uvědomit. Jedinec musí uvěřit, že jeho nahota je pro partnera atraktivní, a není tak důvodem ke vzniku studu.

Reklama

Související témata:

Související články

Nudismus vyznává pětina evropské populace

Pětina evropské populace miluje nudismus. Jednotlivé země se sice mezi sebou liší v procentuálním zastoupení nudistů, ale zhruba dvacet procent lidí mířících...

Výběr článků

Načítám