Není to jenom občasná přítomnost šťastného otce u porodu a stále se zdokonalující přístroje. Je to i jedna nenápadná, ale o to více zajímavá změna. Nastávající maminky jsou všechny o něco starší. Zatímco v roce 1991 byl u nás průměrný věk rodičky 24,73 roku, v roce 2001 to bylo už 27,56 roku. To je skoro tříletý rozdíl.

Těhotenství ve vyšším věku s sebou nese určité sociální výhody. Výzkumy potvrzují, že děti starších rodičů mají lepší prospěch. Nesou si do života určité znaky stability, moudrosti a rozvážnosti vztahu svých rodičů.

Většina otců i matek je i v lepším ekonomickém postavení než za mlada. Vedle výhod však s sebou těhotenství ve vyšším věku přináší i nevýhody. Hlavně handicapy biologické. Bývá to zejména pokles plodnosti. U žen ho můžeme pozorovat už od třicátého roku věku. U mužů pak určitě po čtyřicítce.

Lze ho doložit i na statistikách. Žena věkové skupiny 19-26 let má asi 50procentní pravděpodobnost otěhotnění při pohlavním styku v nejplodnějším dni menstruačního cyklu. Ve věkové skupině 27-34 let klesá tato šance na 40 procent. A u žen 35-39letých je už menší než 30 procent.

V poslední době často slýcháme názor, že pokles plodnosti ve vyšším věku není nic tragického. Specialisté dnes přece dokážou oplodnit vajíčko ve zkumavce. Jenže i tyto metody se stávají méně úspěšnými s přibývajícím věkem budoucí maminky. Ženy po čtyřicítce však mohou svou šanci otěhotnět podstatně zvýšit. A sice tak, že lékaři oplodní "ve zkumavce" vajíčka mladší ženy místo těch jejich.

Ovšem těhotenství z darovaného vejce může u některých párů narážet na různé morální a etické problémy. Vědci proto zkoušejí vajíčka zmrazit a uskladnit. To jim totiž nabízí šanci odebrat je mladé ženě a použít kdykoli později, když se to pro ni ukáže jako příhodné nebo dokonce nutné.

Biologickým handicapem těhotenství v pokročilém věku jsou i vyšší rizika vrozených vývojových vad a porodnických komplikací. Například ve čtyřiceti je riziko početí dítěte s takzvaným Downovým syndromem, lidově zvaným mongolismus, 1:84. Ve srovnání s tím nabízí těhotenství ve 20 letech daleko příznivější poměr 1:1465.

To ale není zdaleka vše. Pokud žena otěhotní po 35. roku věku, vzrůstá u ní riziko mimoděložního těhotenství, vysokého krevního tlaku spojeného s dalšími komplikacemi, případně těhotenského diabetu. Třeba zrovna tato porucha se u žen ve věku 35-40 let vyskytuje 2,6krát častěji než u žen mladších 35 let. A od čtyřiceti nahoru se riziko dál zvyšuje.

Po 35. roce věku vzrůstá rovněž pravděpodobnost operace, kterou si vyžádají nejrůznější komplikace porodu. Zvyšuje se i možnost, že se ženě narodí mrtvé dítě.

Nedávno jsme měli možnost seznámit se s velice zodpovědnou studií, která tvrdí, že tisíce zaměstnaných žen ztrácejí odkládáním těhotenství šanci mít rodinu. Tyto ženy si pak stěžují, že je nikdo nevaroval.

Mnoho z nich neví, že s postupujícím věkem klesá jejich plodnost. A jsou mezi nimi i ženy vysoce vzdělané. Snad by je o tom mohli poučit už ve škole, současně s poučením o antikoncepci.

Vzhledem k těhotenským rizikům by hlavně starší ženy měly dbát na zvýšenou prevenci ještě před otěhotněním. Tedy přestat kouřit, pravidelně cvičit, omezit alkohol a dbát na pestrou stravu bohatou na vitamíny. Měly by také vědět, že jejich těhotenství vyžaduje zvýšenou prenatální péči a to, aby poctivě absolvovaly všechna doporučená preventivní vyšetření.