Háček je v tom, že jeho platnost může být zpochybněna, případně napadena jiným dokumentem odlišného znění.

Proto se doba hospitalizace nedá srovnat s dobou soudního procesu. Zkrátka to vypadá, jako by lékař usiloval o to, aby to šlo, v zájmu právníka je spíše, aby to nešlo. I medicína určitě potřebuje určité zákonné předpisy. A nikdo nechce nabádat k jejich porušování.

Ale pokud se takové právní hledisko nekompromisně uplatňuje třeba v intimním životě a sexuálních záležitostech, může dojít k neradostným paradoxům. Jakousi Mekkou zákonů, předpisů a ustanovení, tedy pravým rájem právníků jsou Spojené státy americké. Smluvní logika je tam základem všech politických svazků a pracovních vztahů. Ale začíná se rozšiřovat i na vztahy mezi muži a ženami.

Na první pohled to vypadá jako válka vyhlášená sexu. Ve skutečnosti se jedná o právní zpolitizování vztahů mezi pohlavími. Intenzivní úsilí o transparentní vztahy vede někdy k závěrům, které nám mohou připadat téměř groteskní.

Americké radikální feministky považují soulož za druh násilí

Stalo se to na podzim 1993. Vysokoškolští studenti z Antioch College v Ohiu přijali tehdy chartu, která požaduje, aby veškerému sexuálnímu počínání mezi mužem a ženou předcházel jasný slovní souhlas. Tedy aby každý nový krok v intimním sbližování podléhal výslovnému schválení ženy.

Podle Antiošské charty se hoch musí pokaždé zeptat dívky, pokud ji chce obejmout, rozepnout podprsenku, pohladit ňadra... Při každém z těchto kroků musí počkat na její kladnou odpověď. Teprve po udělení výslovného souhlasu může přejít k činu.

Chartovních předpisů se hbitě ujaly americké radikální feministky. Přenesly tuto právní politiku i do manželské ložnice. Soulož považují za určitý druh násilí. Proto je zapotřebí, aby manžel měl před pohlavním stykem výslovný souhlas manželky.

Tento souhlas nemůže být stálý, tedy permanentní. Situace v manželství se podle nich neustále mění. A nelze přistoupit na to, aby byl jen ústní. Musí být písemný. Neměl by mít ovšem podobu dlouhodobě platné souloženky. Mělo by jít o jednorázově vystavený dokument. Prostě každou soulož musí žena podepsat.

Ne náhodou přibývá v Americe případů znásilnění v manželství. Nechtěl bych pochopitelně bagatelizovat vážné případy skutečného domácího násilí, které nesporně zaslouží přísné potrestání. Ale i mnozí američtí právníci přiznávají, že manželky žalobu ze znásilnění často účelově zneužívají. A pokud obžalovaný nemá písemný dokument, jen velice obtížně dokazuje svou nevinu.

Ne nadarmo pravil nedávno jeden můj americký přítel, že by u nich měla být manželská soulož považována za počínání vysoce rizikové. Teď se můžeme jenom modlit, aby to ti naši právníci taky neodkoukali.