Většina dotázaných v průzkumu míní, že žárlení je projevem nízké sebedůvěry a podezřívavosti. Přehnané žárlení pak podle názoru dotázaných vede nejčastěji k nedůvěře a rozvodu nebo rozchodu. Drtivá většina respondentů (74,7%) se pak domnívá, že žárlením rozhodně nelze upevňovat partnerský vztah. Průzkum oslovil 8190 lidí ve věkové kategorii 18 - 69 let.

Necelá třetina dotázaných (31,2 %) přiznala, že žárlí na svého partnera. Jako aktuální problém ale tíží žárlení v partnerském vztahu jen 7,1 % respondentů. Fakt, že přehnané žárlení může velice vážně narušit vztah, potvrdilo 12,2 % dotázaných, kteří uvedli, že právě to bylo důvodem rozchodu nebo rozvodu s jejich partnerem.

Že žárlení není v partnerských vztazích vítaným jevem naznačuje i názor 58,6 % dotázaných, podle jejichž názoru žárlení není nezbytné pro správně fungující vztah.

Minimum lidí míní, že žárlivost může vztah upevnit 

Žárlení ve všech svých podobách je nejvíce projevem nedůvěry, což si myslí 26,6 % dotázaných. Přehnaně žárlivý partner může dohnat svoji polovičku ke lhaní (podle mínění 21 % dotázaných) a vzájemné neporozumění je důsledkem přehnané žárlivosti (podle názoru 19,8 % dotázaných). Pouze 0,9% respondentů míní, že přehnané žárlení může vést k upevnění vztahu.

Důvodem k žárlení je nejčastěji nízká sebedůvěra, na čemž se shodlo 26 % dotázaných. Na druhém místě 15,8 % respondentů uvedlo podezřívavost, která je následována majetnictvím (14,2 %) a sobeckostí (8,1 %). Lásku jako důvod žárlivosti uvedlo 7,6 % dotázaných a závislost 3,7 % respondentů.

V otázce, kdo žárlí více, tvrdí 23,6 % respondentů, že ženy. Muže označilo za větší žárlivce 21 % dotázaných. Nicméně 41 % dotázaných se shodlo na tom, že je to mezi muži a ženami vyrovnané.

Skutečnosti, že přehnané žárlení je ve většině případů projevem nízké sebedůvěry a důvodem rozpadu řady vztahů, může z valné většiny přispívat i poměrně rozšířený další partnerský fenomén, kterým je nevěra, k níž se podle dřívějšího průzkumu Sanep přiznalo 43 % dotázaných.