Hranice nevěry si tedy určuje každý pár jinak. Je to dáno především vzájemnou důvěrou a také tolerancí. To, co může být pro mnohé naprostou samozřejmostí, je pro jiné naprosto neakceptovatelné. Obecně je však člověk tolerantnější k sobě, než ke svému partnerovi.

O to víc jsou zajímavější výsledky průzkumu společnosti Pepino, ze kterých vyplynulo, že za nevěru považuje téměř polovina Čechů líbání a více jak desetina populace pouhý flirt. A to bez výrazného rozdílu mezi pohlavím.

Muži a ženy tedy vnímají nevěru obdobně, přesto psychologové velmi rádi odlišují mužskou nevěru od ženské.

Rozdíl mezi nevěrou muže a nevěrou ženy

Psychologové berou vážněji ženskou nevěru, jelikož ženy nedokáží téměř nic dělat bez citů. Což je velmi nebezpečné a dost často to zcela rozvrátí dosavadní partnerský vztah. Pokud se žena zamiluje do jiného muže, velmi často odmítá s manželem intimně žít, je podrážděná a reaguje zcela nepřirozeně.

Navíc, i když jí manžel vyjde vstříc, jen těžko se vyrovnává se svými pocity a je neschopná s ním dál normálně fungovat.

Muži nevěru zvládají často s nadhledem a rozhodně nemají tendence zpřetrhat sítě fungujících vztahů s rodinou.

Zjistí-li žena partnerovu nevěru, je mu také schopna mnohem častěji odpustit, než když je tomu naopak. Muži mají totiž silné majetnické sklony a nevěru partnerky berou jako ostudu a životní prohru. Ženy se sice také velmi trápí, ale většinou dají nevěrníkům další šanci.

Dokazují to i výsledky průzkumu, z něhož vyšlo, že nevěru bere jako něco zcela neodpustitelného pouze 16 % žen a 17 % mužů.

Nebezpečí v podobě virtuální nevěry

Stále více lidí navazuje velmi intimní vztahy pomocí smsek, chatů a sociálních sítí. Psychologové před těmito virtuálními vztahy ale varují. Podle nich ti, kdo rozvíjejí své vztahy virtuálně, nejsou schopni vztahů skutečných.

Virtuálně nevěrní se totiž chovají většinou zcela stejně jako reálně nevěrní. Nejenže ztrácí zájem o původního partnera, ale skutečně žijí jen tehdy, když smskují či chatují. Jejich okolí má pocit, že stejně nic jiného ani nedělají.

Podle psychologů by si lidé měli především uvědomit, že nevěra nespočívá pouze v konkrétním činu, ale především v zamlžování informací a lhaní. A pokud člověk jednou překročí v tomto směru hranici, pak to lze považovat za nevěru, i když se jedná pouze o virtuální a tedy velmi často nereálný svět.