Vydává tedy přesně takový zvuk, ke kterému lékař vybízí pacienta, když se mu dívá do krku na mandle a stlačuje mu jazyk špachtlí. Důležitá je však síla toho pronášeného ááá. Právě podle intenzity zvuku se pak pozná, která místa na partnerčině těle jsou nejcitlivější, a jaké dráždění je tedy pro ni nejvíce příjemné.

Erotické praktiky exprezidenta Clintona

Zdá se mi, že americká sexuologie je na náš vkus až příliš pragmatická. Vzpomeňte si, jak tam pod rouškou předstírané pruderie probírali v novinách všechny detaily erotických praktik bývalého prezidenta Clintona. Mohli jsme se dokonce dozvědět i značku doutníku, který pan prezident zasunoval své stážistce do pochvy.

Na sexuologickém kongresu jsem se seznámil s kolegyní, která v jednom americkém časopise odpovídá na dotazy čtenářů. Z našeho rozhovoru vyplynulo, že u nás většinou řešíme problémy partnerského vztahu. Američané se zabývají hlavně technikou sexuálního spojení, tedy jakýmsi sexuálním know-how. Jsou posedlí potřebou výkonnosti. Považují soulož skoro za sportovní disciplínu.

Partnerská psychická pruderie

Proto mi to vykřikované ááá připadá trochu cynicky zjednodušené. Ale možná se může někomu hodit. Mnozí lidé se i v těch nejintimnějších situacích zdráhají sdělit partnerovi nebo partnerce své pocity, touhy a přání. Jeden můj přítel psycholog to trefně nazval partnerskou psychickou pruderií. Mnoho klientek mu v poradně sdělilo, že je pro ně snazší dopustit se nevěry než říci si svému partnerovi o milostnou předehru, která je nejvíce vzrušuje.

Ta mlčenlivost se pak týká zejména praktik, které vůbec nemusí být nějak úchylné či bizarní. Stačí, když jsou třeba jenom méně obvyklé. Před čtyřiceti lety jsme se mohli dozvědět, že necelých třicet procent žen dává přednost dráždění zevních rodidel a poštěváčku před vlastní klasickou souloží.

Mnoho klientek sdělilo mému kolegovi, že je pro ně snazší dopustit se nevěry než si říci svému partnerovi o milostnou předehru, která je nejvíce vzrušuje.

Stačilo pak jenom trochu osvěty, která zbavila třeba orální sex nálepky jakési nepatřičnosti, a ejhle, dnes je jich už více než polovina.

Počet mokrých orgasmů se zvyšuje

Ještě před dvaceti lety přiznávalo v anonymním dotazníku pouze pět procent žen, že mají takzvaný mokrý orgasmus. Dnes, kdy si ženy ejakulaci začínají vzájemně málem závidět, je tímto fenoménem obdařena už každá pátá. A myslím, že jich za pár let ještě pěkná řádka přibude.

Ale zpět k těm zvukům. V některých zemích přichází do módy takzvaný tantrický sex. Tento rituál tělesného a duševního uvolnění spojený s jakýmisi jogínskými praktikami přináší větší intenzitu sexuálního prožitku.

Dokáže se vypořádat nejen s předčasnou ejakulací, ale také léčí nedostatek orgasmu. Zajímavé je, že důležitou součástí této relaxační techniky je pronášení jakéhosi zvuku bez slovního smyslu, takzvané mantry. V tomto případě to není už zmíněné ááá, ale óm.

Pro naše civilizované středoevropské poměry bych tedy navrhl raději nepronášet při sexu neartikulované zvuky, ale vzájemně si své pocity a tužby otevřeně sdělit slovy. Jistě tady platí, že nikoli mlčeti, ale naopak mluviti je to pravé zlato.