Lidé si ji nejčastěji pletou s kastrací: odstraněním zárodečných žláz (u mužů varlat a u žen vaječníků). Při sterilizaci se naproti tomu provádí pouze přerušení cest, kterými spermie nebo vajíčka putují. U muže se podvazují a přerušují chámovody. To představuje jednoduchý výkon, který vyžaduje pouze místní znecitlivění. Specialisté ho provádějí ambulantně. U ženy musí podvázat a přerušit oba vejcovody.

Ne vaječníky, jak se mnohé, často i vzdělané ženy, domnívají. Lékaři mohou vejcovody přerušit za pomoci optického přístroje - laparoskopu, který má tvar štíhlé sondy. Proto jim k tomuto zákroku stačí malý řez v kůži. Žena však při něm bývá v celkové narkóze. Většina mužů i žen zaujímá vůči sterilizaci zdrženlivý a někdy až nepřátelský postoj. Příčinou je zřejmě vědomí, že tato metoda regulace lidské porodnosti představuje trvalé a neodvratné řešení.

V Evropě možná hraje roli i neblahé historické dědictví násilných sterilizací v nacistickém Německu. Nicméně se odhaduje, že na světě už tento zákrok podstoupilo víc než sto padesát miliónů lidí. Také v některých vyspělých evropských zemích není sterilizace v posledních létech žádnou zvláštností. Jako příklad se často uvádí Nizozemí. Sterilizaci tam prý podstoupila plná třetina lidí plodného věku. Počet mužů a žen je přitom zhruba stejný.

Jak vypadá situace v České republice?

Špatně! Právní úprava dobrovolné sterilizace zůstala na úrovni předpisu komunistického ministerstva zdravotnictví z roku 1972. I když je naše země signatářem několika mezinárodních dohod, které ji zavazují, že svým občanům umožní svobodně a zodpovědně rozhodovat o počtu dětí. Podle vyhlášky z roku 1972 lze sterilizaci povolit pouze z vážných zdravotních důvodů. Výjimku tvoří dobrovolná sterilizace u ženy, která má již čtyři žijící děti. A pokud jí je víc než 35 let, pak jí stačí děti tři.

Hrdinní jedinci, kteří se rozhodnou překonat úskalí této vyhlášky, to nemají jednoduché. Někteří jsou však úspěšní. Vzpomínám si třeba na pacienta, kterému se podařilo přesvědčit odborného psychiatra, že jeho strach z otěhotnění manželky dosáhl už takové intenzity, že se vlastně jedná o duševní nemoc.

A jelikož jsou takovéto paranoidní stavy opravdu uvedeny v seznamu zdravotních indikací zmíněné ministerské vyhlášky, povolili úředníci tomuto zvýšeně ustrašenému jedinci, aby mu lékaři podvázali chámovody. Podle všech předpisů. Muž pak ihned po výkonu konstatoval naprosté zlepšení svého duševního stavu. Vymizely poruchy spánku a přestaly ho dnem i nocí pronásledovat děsivé představy těhotné manželky. Kdo umí, ten umí.

Odborníci na mezinárodním fóru často poukazují na tyto téměř diskriminační podmínky, které panují v České republice. Je však pravda, že už existuje návrh, jak tento stav liberalizovat. Uvádí se v něm, že "sterilizaci lze provést i u osob zcela zdravých na jejich vlastní písemnou žádost". Tento zákon by jistě uvítali všichni, kteří jsou přesvědčeni, že splnili své reprodukční poslání, a jsou pevně rozhodnuti žádné další děti už nezplodit.

Musím při tom znovu zdůraznit, že tento výkon nemá žádné jiné zdravotní, hormonální nebo sexuální následky. Zbavuje lidi pouze strachu z nežádoucího těhotenství. A odstraňuje potřebu jakékoliv antikoncepce. Škoda jen, že leží na stolech úředníků ministerstva zdravotnictví dlouhých šestnáct let.