Spotřeba alkoholu v české společnosti stoupá, promiskuita není celospolečensky odsouzeníhodný, ale spíše tolerovaný jev, stejně jako domácí násilí. S ním má například pode průzkumů nějakou zkušenost až třicet procent žen. Ještě před deseti lety představovala nevěra či násilí výrazné procento důvodů rozpadu manželství. Dnes jako důvod rozvodů vévodí neutrální rozdílnost povah.

Nelze tedy říci, že jsme přestali být nevěrní, násilničtí a holdující alkoholu, jak by mohlo vyplývat z prvního pohledu na statistiku. Vždyť například nevěra představovala v roce 1960 zhruba třicet procent důvodů k rozvodu, v roce 2000 něco přes deset procent.

Důvodem, proč tyto příčiny nefigurují ve stále větším počtu případů, je právě čistá ekonomika.

Za rozvody může neutěšená bytová situace

"Přesnější řečeno, za změnou oficiálních důvodů rozpadů manželství," říká renomovaná pražská advokátka, která se specializuje zejména na případy domácího násilí Iva Pavlíková-Čacká, "jsou spory o majetek a hlavně o byt." Tento názor podporují i další sociologé, právníci a socioterapeuti.

Důvod rozvodu jako je násilí či alkoholismus oficiálně uvedený v rozsudku může pro muže a jeho další manželství znamenat vážnou překážku. Stále více dalších manželek poučených životem se pídí, proč se jejích nastávající rozvedl. Alkohol či násilí může ovlivnit i rozhodnutí soudu, komu svěří děti a komu připadne byt, či zda získá od obce jiný. Majetek se stává prostředkem, jak donutit partnera, aby souhlasil s rozvodem a s důvody, které si přeje druhý partner.

Proto stále více párů netouží po tom, aby skutečné příčiny rozvratu měli v rozsudku. Rozdílnost povah je důvod více než přijatelný pro kohokoli a jakékoli další jednání a spory.

Advokáti v rozpacích

Advokáti jsou nad tímto trendem rozvodové praxe rozpačití. Žena podá trestní oznámení na svého partnera, který ji zmlátil tak, že ležela měsíc v nemocnici. "To se již jedná o trestný čin," říká advokátka Pavlíková. Manžel pak "vymění" stáhnutí oznámení trestného činu a svoji beztrestnost za dohodu o důvodu následného rozvodu manželství a o vypořádání majetku.Tam místo násilí figuruje rozdílnost povah.

"To je ovšem ten "lepší" případ," říká Zdena Prokopová z Informačního a poradenského centra ROSA. "Z naší praxe známe značný počet případů, kdy násilný partner dá manželce vybrat - pokud se chce rozvést, tak jen z příčin nesouladu povah. Současně se vzdá bytu. Žena, aby zabránila dalšímu týrání, raději souhlasí a končí v azylu či dokonce na ulici.

Ještě větší problémy nastávají, když se oba partneři nemohou dohodnout v péči o dítě. Násilný partner svůj souhlas s rozvodem a ukončením brutálního násilí podmiňuje důvodem rozvodu z rozdílnosti povah, současně se vzdáním se práva na byt či děti."

"Azyly se tak plní, a stále nestačí" říká Prokopová, "roste i tlak na přidělování sociálních bytů". Přitom násilní partneři okupují a často následně výhodně prodají sami vícepokojové byty. Problémy následně řeší stát a státní kasa.

Muži odcházejí snáze

Roste ovšem i počet případů, kdy se rozvést chce muž, protože ho již omrzela manželka, či se rozhodl začít nový život s jinou, podstatně mladší ženou. To je zejména případ podnikatelů. Tam na druhé straně přenechání bytu i dalšího majetku je výměnou za rychlý a bezproblémový souhlas manželky s rozvodem z důvodů nesouladu povah.

Počet rozvodů roste

Počet rozvodů v ČR stále roste. Rozvádí se prakticky polovina uzavřených manželství. Od roku 1950 vzrostl počet rozvodů asi třikrát. Do deseti let se rozvedlo z celkového počtu zhruba třiceti tisíc rozvodů ročně asi 52,9 % manželství, do devatenácti let dalších třicet procent.