Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy řekla, že samotná informace neznamená změnu chování. Zdravotníci si obdobně jako ostatní lidé nepřipouštějí, že onemocnění by mohla postihnout i je.

Ve Velké Británii však poklesl počet kouřích doktorů po zveřejnění výsledků studie, která prokázala, že lékaři kuřáci žijí významně kratší dobu než jejich nekouřící kolegové. Je to nejspíš proto, že v tomto případě bylo riziko personifikováno, podotkla Králíková.

Pacienty varují, sami si však rádi bafnou

Výchova k nekuřáctví je součástí studia medicíny. Studenti 1. lékařské fakulty na pražských klinikách zjišťovali, zda se jejich zaměstnanci obejdou bez cigaret a nakolik se zajímají o závislost pacientů na nikotinu.

Situace na jednotlivých klinikách se lišila, pokud jde o počty kuřáků. Někde pravidelně kouřila čtvrtina lékařů, jinde osm procent. Část lékařů kouřila příležitostně. Mezi sestrami byla téměř třetina pravidelných kuřaček.

O to, jestli pacienti kouří, se zajímá přibližně 70 až 75 procent lékařů. Většina se omezí na to, že pacientům domlouvá. Méně než desetina lékařů doporučuje nemocným farmakologickou léčbu. Podle Králíkové je to chyba, protože právě léky zdvojnásobují šanci na úspěch při odvykání kouření.

Studenti medicíny musí nejprve dospět

Mezi studenty medicíny se závislost na nikotinu v průběhu studia snižuje. Zatímco v prvním ročníku kouřilo 23 procent mediků, v pátém ročníku to bylo o pět procent méně.

Sami studenti letošního 5. ročníku nepředpokládali, že úbytek počtu kuřáků je důsledkem odborných znalostí o zdravotních rizicích kouření. Jeden z nich se domnívá, že na fakultu přicházejí "děti" z gymnázia, pro něž je cigareta znakem dospělosti, a někteří z nich kouřit přestanou, když skutečně dospějí.