"Loňský výzkum Světové zdravotnické organizace na území ČR ukázal, že třetina lidí ve věku 25 až 65 let denně sezením stráví osm hodin a více," seznámil Právo ve středu s výzkumem Jaroslav Volf, ředitel Státního zdravotního ústavu v Praze.

Uvedl, že 31 procent používá pro cestu do práce auto nebo jim trvá cesta pěšky méně než 15 minut. "Takový režim udává dokonce 47 procent mužů ve věku 45 až 54 let, a 54 procent mužů ve věku 35 až 44 let," řekl Volf. Náročnější pohybové aktivitě se nevěnuje vůbec 38 % mužů a 58 % žen. Ještě horší je, že ani mírný pohyb není vlastní 22 % mužů a 28 % žen.

"Nedostatek pohybu se významně podílí nejen na nemocích srdce a cév, ale i na rakovině tlustého střeva a konečníku a přispívá k poruchám pohybového aparátu," informoval ředitel Volf.

Časovaná bomba

"V České republice má dvacet procent dospělé populace nad osmnáct let vysoký krevní tlak, odhadem 1,5-2 milióny lidí. To je velmi varující," potvrdil týž den Právu docent Jaromír Hradec, předseda České kardiologické společnosti.

Přitom i špatná strava a nedostatek pohybu vedou právě k vysokému krevnímu tlaku a cholesterolu. "Jde o časované bomby. Člověka nic nebolí, takže léta vůbec nemusí nic tušit, a pak najednou přijde infarkt nebo mozková mrtvice," řekl Hradec.

Poslední výzkumy ukázaly, že pozitivní trend našeho zdravého jídelníčku, který nastal po roce 1989, ustupuje do pozadí a opět dáváme přednost tradiční české kuchyni založené na živočišných tucích.

Krevní tlak stoupá

Jestliže v roce 1988 průměrný krevní tlak u obyvatel ČR byl 132/83, v roce 1992 poklesl na 121/84, o pět let později už byl 128/81, podle posledních výzkumů je nyní 128,6/81,4. Znamená to, že se opět zhoršuje. Ideální přitom je 120/80. Podobně je tomu i s cholesterolem. V roce 1989 byla jeho průměrná hladina u mužů 6,2 milimolu na litr krve, v roce 1997 5,5 a nyní je 5,6 milimolu na litr krve. Norma však je 5 milimolu na litr krve. I zde se tedy zdravotní stav obyvatel zhoršuje.

Také obezita je vážný problém. "Česko zaujímá v Evropě čtvrtou příčku nejtlustších obyvatel, před námi jsou pouze Jugoslávci, Řekové a Rumuni," soudí docent Rudolf Poledne z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny, který je zároveň předsedou Fóra zdravé výživy.

Pětkrát týdně pohyb

Srdci nejvíce prospívá pravidelný pohyb. "Lékařské výzkumy ukazují, že nejlepší je cvičit pětkrát týdně po dobu 30 až 60 minut, přičemž tato doba může být rozdělena třeba do desetiminutových úseků," řekla Právu ve středu doktorka Jindra Hejnová z tělovýchovného lékařství 3. lékařské fakulty UK v Praze.

"Musí však jít o intenzívní pohyb, při kterém se cvičícímu zvýší tep zadýchá se, ale je schopen mluvit. Pro srdce je nejvhodnější cvičení komplexní, zahrnující ohebnost, sílu a vytrvalost," uvedla Hejnová.

I proto ústav zorganizoval soutěž nazvanou Vyzvi srdce k pohybu. Zapojilo se 1260 účastníků, z nichž většina byla žen, především ve věku od 25 do 44 let. Minimálně 1,5 až 2 hodiny týdně intenzívně cvičili. Nejvíce soutěžících zvolilo jízdu na kole (67 %), dále rychlou chůzi a plavání. Soutěž byla včera uzavřena a výherkyně paní Jana Plíšková z Pardubic získala horské kolo.

"V aktivitách ke zdravému srdci chce náš ústav pokračovat. Je to jedna z cest jak přimět lidi, aby se více pohybovaly a dbali na své zdraví," řekl ředitel ústavu Jaroslav Volf.