Vědci z Dukeovy univerzity v Durhamu během desetihodinové operace odkryli opicím kus lebky a do mozku jim zavedli do milimetrové hloubky elektrody o průměru lidského vlasu.

Jejich konce svedli do počítače a odtud do ramen robota. Elektrody reagovaly na jemné elektrické signály, které v mozku opic vznikaly. Signály se vyhodnocovaly v počítači a převáděly na mechanické ústrojí.

Opice a počítač

Opice se nejprve naučily manuálně, pomocí pákového ovladače posouvat kurzor na obrazovce počítače do zobrazeného kruhu. Když poté vědci ovladač vypnuli, makakové ovládali kurzor pouze svou myslí. Přemístění šipky na obrazovce pak ve vedlejší místnosti uvádělo do pohybu ramena robota. Samička makaka rodila po transplantaci vaječníku

Technologie by mohla umožnit ochrnutým lidem používat stroje a nářadí prostřednictvím myšlenek stejně snadno, jako to zdraví lidé dělají rukama. Využití by nalezla i v armádě: vojákům by umožnila řídit na dálku roboty v nepřátelských oblastech.

Naděje pro ženy

Jiný, rovněž ojedinělý pokus lékařů na opicích, dal naději na mateřství ženám, jejichž orgány poškodí protirakovinná terapie. Poté co opička druhu makak rhesus přivedla na svět potomka z vajíčka, které se vytvořilo ve vyňatém a posléze transplantovaném vaječníku, se objevil náznak nové možnosti, že by mohly mít v budoucnu také tyto ženy po vyléčení děti.

"Je to velký krok kupředu," komentovala úspěšný pokus Nancy Kleinová z univerzity v americkém Oregonu. Její odborný tým odoperoval opičí samičce vaječník a "nasadil" jeho část k jiné tělesné tkáni. Když vaječníková tkáň začala produkovat vajíčka, vědci je uměle oplodnili ve zkumavce a po vytvoření prvních vývojových fází implantovali embrya téže opici do dělohy. Jedno z nich se vyvinulo a opice porodila zdravého potomka