Pro správnou funkci chemických pochodů probíhajících v lidském těle se za dostatečný považuje příjem 1 až 2 g kuchyňské soli denně. Za bezpečnou, zdraví neškodnou dávku je pro většinu z nás považováno 5, maximálně 7 g denně. V Česku se však její průměrná spotřeba přiblížila patnácti gramům denně. Není proto divu, že vysokým krevním tlakem trpí tolik lidí.

Většinou si neuvědomujeme, kde všude sůl či sodík konzumujeme. Je totiž hojně obsažen v instantních potravinářských výrobcích, minerálních vodách, ale i v šumivých tabletách (např. C vitamín, Multivitamin, Kalcium), které si často vybíráme jako příjemnější variantu doplňkových látek. A pochopitelně i v různých kořenicích směsích, dresincích či jiných ochucovadlech.

Rozhodně se vyplácí sledovat popisy na etiketách výrobků. Uvádí-li výrobce pouze obsah sodíku (Na), znásobte údaj 2,54 a získáte obsah soli.

Samozřejmě že problém je i přisolování. Uděláme to skoro automaticky, aniž bychom pokrm ochutnali. Je třeba ale vědět, že sůl se v pokrmu plně projeví až po chvíli. Solení hotového pokrmu těsně před konzumací proto nemá smysl a vede ke zbytečnému zvýšení dávky soli. Kromě toho více holdujeme různým soleným pochoutkám a intenzívně soleným sýrům (např. Istanbul, Balkán, Akawi). 

Návyk na slané se vyvíjí postupně

Pokud není v rodině zvykem hodně solit, pak si dítě tento zvyk neosvojí. K uspokojení pocitu slané chuti mu bude stačit daleko menší dávka než jeho kamarádovi, který odmalinka často dostával uzeniny, s rodiči jedl solené oříšky nebo chipsy a po vzoru otce si polévku osolil dřív, než ji ochutnal. Tento zlozvyk je u nás velmi rozšířen. Všimněme si spolustolovníků v restauracích.

Sodík najdete i v dalších variantách klasické kuchyňské soli, které jsou prodávány jako mořská sůl, případně alpská sůl. Liší se od běžné kuchyňské soli obsahem dalších minerálních látek a jejich vzájemným poměrem.

Neznamená to ovšem, že je třeba konzumovat neslanou stravu. Ta se dlouhodobě nedá jíst, jak konečně ukázala i známá pohádka. Přesto se v některých případech s touto dietou můžete setkat, nejčastěji při pobytu v nemocnicích.

Je to ale trochu zavádějící, protože určité malé množství soli dieta obsahuje vždy, ale ve srovnání s našimi chuťovými zvyklostmi je velmi těžko snesitelná. Bohužel je většinou podávána pacientům starším, kteří trpí nechutenstvím, a volba této diety u nich vede k úplnému odmítání jídla. To samozřejmě není žádoucí ani v nemocnici, ani doma.

Problém vysokého krevního tlaku i zbytečného solení se týká mnoha z nás ať už přímo, či zprostředkovaně. Je proto dobré vědět, jak problém vyřešit bez snížení příjmu stravy.

Mnohdy stačí omezit automatické dosolování pokrmů, kořenit pokrmy chuťově výrazným kořením a vyhýbat se soleným pochoutkám. I nápoje volíme s ohledem na obsah sodíku či soli. Snížení množství sodíku dosáhneme také pravidelnou denní konzumací zeleninových salátů a ovoce.

Jak úspěšně zlepšit dosavadní problémy

V případě, že tyto změny nebudou stačit, je třeba zvolit druh soli, který má snížený obsah sodíku. Pozor, abychom si nevybrali takovou sůl, která má pouze širší sortiment minerálních látek, ale obsah sodíku není snížen.

Sůl se sníženým obsahem sodíku (je nahrazen draslíkem) lze koupit v lékárnách, případně lékárníka požádat o její objednání. Pochopitelně ani této soli nelze používat nadměrné dávky - tedy nekontrolovaně jídlo přisolovat. Pokud budeme sůl se sníženým obsahem sodíku přiměřeně používat a vyloučíme potraviny a pokrmy, které jsou na sodík nadměrně bohaté, budou se zdravotní problémy zmenšovat.

Z původní dávky až 15 g soli se totiž bez výrazných obtíží při stravování můžeme dostat na 8 g, často i méně. Úpravu svého jídelníčku však svěříme vyškolené dietní sestře, která vezme v úvahu nejen zdravotní potřeby, ale také individuální možnosti stravování pacienta.