"Všichni známe pocit, kdy jdeme spát s nevyřešenou otázkou na rtech a probouzíme se s prostou odpovědí," uvedl v časopise neurobiolog Daniel Margolias z univerzity v Chicagu paráfrázi známého rčení "ráno moudřejší večera".

Učení rano, či večer?

Z jeho výzkumu jasně vyplynulo, že osoby lépe rozuměly zastřené řeči ze syntezátoru po noci vydatného spánku. Lepší výsledky v paměťových testech naučeného materiálu vykazovali lidé, kteří se novinky naučili večer, tedy těsně před spaním, a testu se podrobili ráno. Míň úspěšné byly osoby, které se učily ráno a spát mohly až po celodenní jiné aktivitě.

Na Harvardské univerzitě paměť zkoumali na 100 dobrovolnících, kteří se učili sestavy prstových úderů, podobné stupnicím hraným na klavír. Přezkušováni byli po jedné nebo dvou nocích spánku. Naučenou škálu si lidé pamatovali hůř, když si ji druhý den jen krátce zopakovali a pak se naučili nový úkol. Měli problém, když si první řadu pokoušeli vybavit třetí den, ale žádný problém se škálou naučenou včera.

Pozor na práci na směny

Podle České spánkové společnosti (ČSS) je v ospalosti silně snížena schopnost koncentrace. Lidé, kteří pracují na směny a spí v průměru jen šest hodin denně, častěji způsobí pracovní úraz či dopravní nehodu. Potřeba spánku je však zřejmě dána geneticky, soudí ČSS. Denně přijímáme množství údajů k zapamatování, ovčem detaily často zapadnou.

Ve spánku se informace seřadí, přeskupí a stanou se srozumitelné. Jestliže budou výsledky potvrzeny, pomohou poznatky nejen studentům při učení a učitelům při přednášení nové látky, ale i v psychiatrii, například při léčbě osob trpících následky mimořádně těžkého traumatu.