Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije ve světě 40 milionů slepých a dalších 135 milionů lidí má těžké zrakové postižení. Přitom až čtyři pětiny případů jsou následkem nemocí, které lze úspěšně léčit nebo jim předcházet vhodnou prevencí.

WHO ve zprávě k dnešnímu dni připomíná, že nejvíce postižených (90 procent) žije v rozvojových zemích. Právě tam se soustřeďuje činnost v rámci projektu Vision 2020, jež chce pomocí darů, osvěty i přímé odborné pomoci snížit počet zrakově postižených. K nejčastějším příčinám totiž patří např. nedostatek vitamínu A, čemuž lze poměrně snadno předejít, nebo tak banální příčiny jako absence obyčejných brýlí.

Ve vyspělých zemích, např. v Evropě, je běžnou příčinou slepoty "nehlídaná" (nekompenzovaná) cukrovka. ČR patří podle statistik WHO k zemím s velmi dobrou úrovní péče o zrakově postižené, ať v úrovni špičkové péče, nebo v prevenci.

"Jé, já vidím!"

Zatímco klasická medicína má v boji za záchranu zraku např. oční chirurgii nebo implantované "bionické" oči, kombinující elektroniku s lidským nervovým systémem, "zvukové" vidění prostřednictvím přístroje The vOICe (těžko přeložitelná slovní hříčka - voice v angličtině znamená zvuk, přičemž tři velká písmena v tomto slově odpovídají zvolání Oh, I See - Jé, já vidím) vychází z vysoké adaptační schopnosti lidského mozku.

"Vyšli jsme z toho, že mozek nezajímá, co mu přináší informace, ale jaké ty informace jsou," vysvětluje svůj nápad Peter Meijer z výzkumné laboratoře Philips. "Ostatně i u normálně vidícího člověka se obraz posílá do mozku formou nervových signálů, takže vlastně vidíme teprve to, co si z nich mozek sestaví."

Kouzelná sluchátka

Přístroj sestává z minikamery, stereosluchátek a přenosného počítače. Prototyp stojí 2500 dolarů (asi 75 tisíc Kč), počítačový program je zdarma. Kamera snímá objekty ve směru pohledu a počítač je převádí do zvuků různé výšky - čím jasnější objekt, tím hlubší tón. Zvuky se pak přenášejí do sluchátek, kde podle nastaveného "kódu" poskytují tónovou kopii "viděného" předmětu. Dobrovolníci, jež přístroj testují, jsou schopni po zácviku "vidět" budovy, číst znaky a dokonce údajně sledovat televizi, nevidí však zatím jedoucí auta ani novinové písmo.

"Zrak pracuje s širokou vlnovou délkou, což je problém, protože nevíme, jestli i jiný smysl bude dostatečně citlivý," uvedl Kevin O"Regan z francouzského Centra pro vědecký výzkum. I on však věří, že přístroj může poskytnout alespoň částečnou náhradu zraku i lidem, slepým od narození. Experti již dokonce vyvinuli verzi počítačového programu The vOICe pro mobilní telefon třetí generace.

The vOICe nevyžaduje žádný operační zákrok a měl by fungovat i u těch postižených, kteří mají poškozenou "zrakovou" oblast mozkové kůry.