Jedna středoškolská profesorka mi před pár dny vyprávěla, jak u nich na gymnáziu probíhá mezi studentkami nepřetržitá soutěž v hubnutí. Připomíná epidemii. Většina děvčat ztratila v průběhu soutěže menstruaci a dvě z nich jsou v péči psychiatra kvůli mentální anorexii. Tato nemoc může končit až smrtí.

Nedávno se v médiích objevila fotografie australské krasavice. Na jedné ze soutěží o nejkrásnější dívku vzbudila rozhořčení lékařů a dietologů. Při výšce 180 cm vážila 49 kg. Pokud bychom vypočítali index její tělesné hmotnosti (BMI), kdy váhu dělíme druhou mocninou výšky v metrech, vyšlo by nám 15,1.

Takový údaj upřímně vyděsí každého odborníka. Hodnoty nižší než 18 představují silnou podvýživu. Dívka jejího vzrůstu by měla vážit nejméně o 10 kilo víc. Teprve pak by překonala hranici nemoci. Kosti obalené kůží, hůlkovité paže a vychrtlý obličej mohou pro někoho představovat zvláštní druh půvabu. Většině lidí se však vybaví snímky pořízené v koncentračních táborech.

Diktát módy bývá někdy neúprosný

Vnucuje děvčatům diskutabilní ideál už od útlého mládí. Vzpomeňte na panenku Barbie vyrobenou v téměř miliardě exemplářů. Řada malých holčiček se této okaté krásce s vosím pasem a nadměrně vyvinutými prsy chce podobat. Ovšem žena, která by chtěla kopírovat panenku Barbie, by musela mít rozměry prsou, pasu a boků 99-47-86. Taková snad naštěstí neexistuje.

Organizátoři nedávného průzkumu ve Velké Británii zjistili, že mezi čtrnáctiletými dívkami uvažují už čtyři z deseti o plastické operaci. Panenka Barbie za to sama nemůže. Lékaři a psychologové zjišťují, že některé dívky omezují v jídle jejich matky.

Pěstují v nich falešný pocit nadbytečných kilogramů. Chtějí si jejich prostřednictvím uskutečnit vlastní, často nedosažené ambice. Touží po tom, aby se jejich dcery staly modelkami. Neuvědomují si, jak vážné zdravotní potíže jim mohou způsobit.

Nenávist vůči panenkám

V Austrálii existuje početný fanklub Barbie. V jeho čele stojí prezidentka, která nedávno přišla na to, že její třináctiletá dcera panenku nenávidí. Své hračky trýzní. Vyměňuje jim různé části těla, čtvrtí je a některé nechala roztavit v mikrovlnce. Aby viděla, jak se jim zmenšuje hlava a mizí jejich tělesné rozměry.

Ve Velké Británii se také vyskytly případy nenávisti a mučení panenek. Psychologové v tom vidí protest dospívajících dívek proti nesmyslnému ideálu, který se jim snaží vnutit nereálné tělesné rozměry.

Osmdesát procent žen v České republice prý není spokojeno se svou postavou. Zajímají se o nejrůznější diety, čaje na hubnutí, všelijaké cvičení a jiná mučení těla. Mnohé z nich si už dávno nepochutnávají na dobrém jídle. Místo toho konzumují kalorie. Cukr a tuk navíc považují za jedovaté látky.

Je na čase přestat s kalorickým terorem a idealizovanou vychrtlostí. Jsem přesvědčený, že většina mužů nepovažuje ženu s propadlým břichem a vystouplými kostmi za krásnou. Ženy by měly nalézt ztracené sebevědomí. Třeba se naučit tomu, aby byly pyšné na tělesné útvary nazývané OTP. Tedy ozdobné tukové polštáře.