Malí sportovci se totiž obvykle nestravují tak, jak by ke svému věku a zvýšené fyzické zátěži potřebovali. Vrcholové sportování by proto mělo být přizpůsobeno konkrétní vývojové fázi dítěte.

V souladu se sportovní činností je třeba upravit výživové dávky. Jsou individuální a záleží nejen na druhu sportu, ale také na tom, zda dítě právě trénuje, nebo se účastní závodů.

Například sprinteři jistě vydají více energie při trénincích a na závodech svou trať uběhnou najednou a rychle. Atleti-vícebojaři naproti tomu potřebují tělu dodat největší objem energie a potřebných látek ve dnech, kdy se účastní celodenních náročných soutěží.

Správné dávky

Výdej energie je při vrcholovém sportu obrovský, ale děti se mnohdy stravují tak, že organismus není schopen tento výdej pokrýt. Například dítě v pubertě, kterému je 13 let, má denní energetickou potřebu 9000 kJ, zatímco stejně starý závodní plavec potřebuje tělu denně dodat energie dvojnásobek - 18 000 kJ.

Rodiče často vůbec nenapadne, že by měli takový problém řešit. V zájmu zdraví dítěte se tím ale zabývat musí. Měli by pravidelně sledovat, jak je jeho stravování zajištěno.

Pro správné stanovení výživových dávek potřebuje mít odborník znalosti jak z oblasti vývoje dětského organismu, tak má mít přehled o nárocích vyplývajících ze sportu. Takováto specializace u nás zatím neexistuje. Mohou ji ale nahradit trenéři (někteří se tomuto tématu aktivně věnují), dětští lékaři a dietní sestry. Poradí, jak správně sestavit jídelníček. Musí však přesně vědět, jakému sportu se bude dítě věnovat.

Zdravotní rizika z nedostatečné výživy

Nesprávnou výživou v dětském věku může být organismus vrcholových sportovců nenávratně poškozen. Již jeden nebo dva roky nevhodného stravování mohou způsobit špatný vývoj kostí, kloubů a šlach i nerovnoměrné utváření svalové hmoty. Ta může být na některých částech těla předimenzovaná, jinde nedostatečná, a to se odráží na špatném zatížení páteře.

Vrcholový sport s sebou přináší také větší množství úrazů, protože přetížené dítě se snadněji zraní. Vyčerpání rovněž působí na snížení imunity a větší náchylnost dětí k infekčním onemocněním.

Dítě se nemá přetěžovat

Pokud budeme dítěti vybírat nějaký sport, pak bychom měli vzít v úvahu i jeho tělesné předpoklady.

Drobný chlapec se nehodí na příklad do hokejového týmu. Trénink a zápasy by pro něj znamenaly neúměrnou fyzickou námahu. Mnohem lepší by bylo, kdyby se věnoval třeba atletice.

Mnohdy si také rodiče prostřednictvím potomka realizují své neuskutečněné ambice a nutí jej hned od začátku sportovní kariéry, aby byl nejlepší a podával největší výkony. Tím jej jenom stresují a dítě tak ztrácí radost ze sportování.

Poradit se můžete také s odborníky v on-line poradně na internetových stránkách Fóra zdravé výživy www.fzv.cz.