A tak noční můrou dnešního muže není nepolapitelný mamut, nýbrž předčasné úmrtí kojenců, pád vlastního dítěte ze židle, zadušení apod.

Dosud se soudilo, že úzkost a strach žen o osud jejich novorozence je způsoben změnami v hormonálním zásobení jejich těla krátce po porodu. Bezdůvodné, až posedlé obavy o osud vlastního dítěte v moderní společnosti, stíhá nemálo matek. Z tří set dobrovolnic se sedmdesát procent přiznalo, že je sžírají hrůzné představy o tom, co by se jejich miláčkům mohlo stát.

Otcové mají stejné obavy jako matky

Patří sem vedle strachu o zdraví miminka také obavy, že na každém rohu číhají zlí lidé, kteří chtějí jejich pokladu ublížit nebo ho dokonce sexuálně zneužít. K podobným náladám a myšlenkám se přiznalo také osmapadesát procent otců.

"Je to normální. Bylo by naopak patologické, kdyby rodiče cítili k dítěti apatii a nebáli se o jeho bezpečí. Na druhé straně, pokud se takové myšlenky začnou objevovat, musí se jich dotyčný začít okamžitě zbavovat. Musí se snažit myslet na něco jiného a chmurné myšlenky od sebe odhánět. Pokud se boj s černými myšlenkami nedaří řešit a rodiče situaci přestávají zvládat, je na místě vyhledat lékařskou pomoc," míní doktor Jon Abramovitz.