Řada návštěvníků koncertů, divadel a jiných společenských setkání si toho nejspíš už dávno všimla. Zatímco na mužských pisoárech panuje hbitý provoz, před ženskými toaletami se zpravidla tvoří předlouhé fronty.

Na první pohled se jedná o prkotinu. Ale paní magistra zaznamenala výsměšné pohledy mužské části publika, které vyzařovaly nepokrytý pocit nadřazenosti. Pánové tvorstva se vymočí a jdou. Za to ženy musí před intimními místnostmi hřadovat jako slepice v kurníku. Často to během přestávky nestihnou.

Ženy zdržují a muži se nemyjí

Dotyčná diskutérka, tedy blogerka, vymyslela kuriózní řešení. Spočívalo by v jakémsi počítačem řízeném turniketu. Pustil by muže na záchod jenom tehdy, když by z druhých dveří vyšla žena. Šlo by o naprosto demokratický způsob pohlavní rovnosti: 1 : 1. Rázem budou stát ve frontě všichni a nebudou si nic vyčítat.

Druhý navrhovaný způsob však budí určité pochybnosti. Jmenovaná se domnívá, že mužské toalety budou asi prostornější, protože stavbu záchodů zpravidla navrhují muži. Takže by jen vyměnila cedulky na dveřích. V diskusi si však jeden posměváček neušetřil poznámku, že by chtěl vidět paní magistru močit do mužské mušle.

Ten bláhový člověk netušil, že švédské feministky ten problém už dávno vyřešily. Vymyslely jakési zvláštní plastové močící nástavce pro ženy. Jenže v jiných zemích než ve Švédsku se tento vynález nesetkal s přílišným nadšením.

Internetová diskuse nepostrádala ani jiné neobvyklé myšlenky. Některé byly dokonce zákeřné a ponižující, jak to už ostatně v anonymních diskusích bývá neblahým zvykem. Ženy prý na záchodě klábosí, telefonují a všelijak se zušlechťují. Muži jsou zase prasata, nemyjí si ruce a nepotřebují ani zrcadlo.

Bezplatné toalety pro všechny

Nikdo z lidí, kteří debatovali na internetu, však kupodivu nezaznamenal, že na koncerty, a zejména do divadla, chodí u nás zhruba dvakrát víc žen než mužů. Zajímalo by mne, jak jsou dimenzovány toalety třeba v navrhované Kaplického knihovně na Letné. Dám krk za to, že pokud ji nakonec povolí, bude i tam převaha ženských návštěvnic.

Přitom řešení by mohlo být jednoduché. Postačilo by postavit víc ženských kabinek. Rozhodně ne v hospodách a na fotbalových stadionech. Ale divadelní budovy a koncertní sály si o to zrovna říkají. Také cenová politika toalet je diskriminující.

Divím se, že si toho nikdo s diskutujících nepovšimnul. Muži platí za použití pisoáru vždycky méně. Je to zřejmě dané vžitou představou o odlišné ceně vstupenky k sezení a k stání. Pouze v kabinkách udeří chvíle rovnosti.

Když už píšu o cenové politice, mám jeden předvolební návrh. Což takhle uzákonit bezplatné toalety v celé zemi? Ve Velké Británii prý už takovéto nařízení existuje. Nebyl by to počin přímo revoluční? Konečně by přinášel aspoň kousek záchodové spravedlnosti bez rozdílu pohlaví.