Japonsko, navzdory technickému pokroku, disponovalo tehdy nanejvýš používáním kondomu. Hormonální antikoncepce tam ještě byla nedosažitelná. Šišlavá angličtina našich japonských kolegů nám proto zněla docela sympaticky. Možná proto, že navzdory jejich nedostižným počítačům jsme před nimi mohli dělat ramena alespoň v antikoncepci.

Jeden člen delegace se mi představil jako doktor Ogino. Okamžitě jsem zbystřil pozornost. „Vaše jméno, pane doktore, je v gynekologii dobře známé,“ snažil jsem se zalichotit cizinci. „O vás jsme se učili ve škole.“ Dodnes se antikoncepční metoda neplodných dnů jmenuje Ogino-Knausova.

Metoda selhala i u jednoho z jejích autorů

„To jste se, pane kolego, spletl o jednu generaci,“ pravil s úsměvem Japonec. „Doktor Ogino, který společně s Rakušanem Knausem poprvé popsal tuto metodu, byl můj tatínek.“ A hned vzápětí dodal: „Fakt, že jsem se narodil a teď spolu mluvíme, svědčí o tom, že příliš nefungovala."

Tak jsem se stal dodatečným svědkem selhání metody neplodných dnů. Navíc selhání, které se přihodilo jednomu z jejích autorů. Doktor Ogino byl přesvědčený, že kritickým obdobím pro početí je 16. až 12. den před datem, kdy by měla začít příští menstruace. Z opatrnosti doporučoval, aby se ženy, které se chtějí vyhnout početí, zřekly pohlavního styku ještě nejméně tři dny před tímto datem. Tak dlouho totiž může spermie v ženském genitálním traktu přežívat.

Vzhledem k tomu, že při menstruaci často dochází k různým nepravidelnostem, byla metoda později vylepšena ještě o měření bazální teploty a sledování hustoty hlenu v děložním hrdle. Tím se počet zakázaných dnů rozšířil. V mnoha partnerských vztazích to způsobilo určité problémy.

Antikoncepce umožňuje pohlavní styk, aniž by došlo k početí. Metoda neplodných dní naopak tento styk téměř polovinu cyklu zakazuje. Proto ji nemůžeme považovat za antikoncepci. Tím spíš, že to občas nevyjde. Byly popsány kuriózní případy, kdy žena otěhotněla, navzdory všem přírodním zákonům, třeba i v období menstruace.

Tuto metodu jako jedinou uznává římskokatolická církev

Věřící by tedy měli být seznámeni s výpočty, které vedou k jejich periodické sexuální abstinenci. Současně by však měli být o tom, že ne ve všech případech je tato metoda spolehlivá. Snad proto byla na jednom gynekologickém shromáždění právem nazvána vatikánskou ruletou.

Ani mládež se k periodické abstinenci nestaví zrovna nadšeně. U nich neurčuje frekvenci pohlavních styků menstruační cyklus, bazální teplota či děložní hlen. Řídí se spíše kalendářem diskoték v sousední vesnici nebo příležitostí, kdy rodiče nejsou doma.