Dvacetiletému pacientovi, který byl po těžkém poranění krční páteře zcela ochrnut lékaři odebrali kostní dřeň, zpracovali a získané kmenové buňky znovu vpravili do těla. V místě, kde byla přerušena mícha by měly pomoc obnovit nervovou tkáň.

"Původně jsme tento zákrok chtěli vyzkoušet až v září. V rodině hocha, kterému se zranění přihodilo, je lékař, a ten o této možnosti věděl. Obrátili se na nás a přemluvili nás," řekla Právu Syková. Dodala, že pro jedinečný projekt bylo třeba řada schválení. "Urychleně, během několika dní jsem musela vypracovat klinickou studii, tu schválila etická komise nemocnice i ministerstvo zdravotnictví," uvedla Syková.

Náročnost zákroku dokumentuje, že se na něm podíleli lékaři nejen uvedeného ústavu ale i 2. dětské kliniky FN Motol, Ústav hematologie a krevní transfúze, neurologové a ARO v Motole, kde nyní pacient leží a daří se mu dobře. Zákrok je však zatím možný jen u akutních případů, maximálně do tří týdnů po poranění.

Výzkum je teprve na začátku

Kmenové buňky jsou ještě nezralé a nediferencované buňky kostní dřeně, které, přenesené v tomto stadiu svého vývoje do jiné tkáně, mohou vytvářet buňky naprosto shodné s tkání, do níž jsou zavedeny. "Tak by šlo nahradit mozek, játra, srdce a další orgány," řekla profesorka Syková.

Podobný zákrok poprvé použili koncem června lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, když kmenové buňky získané z kostní dřeně pacienta transplantovali postiženému do jeho srdečního svalu. Během půl roku budou vědět, zda se nové buňky tvoří a zda zlepší funkci srdeční komory. Stejně tomu bude i u pacienta s poruchou míchy. Lékaři se domnívají, že právě kmenové buňky by v budoucnu mohly znamenat velký převrat v medicíně.

Tím by ti, kteří dnes čekají na transplantaci srdce, jater, ledvin, mozku, plic, měli velkou naději, že čekání odpadne a místo transplantace dostanou kmenové buňky, které jejich nemocný orgán vyléčí nebo nahradí. Zároveň však varují před velkým optimismem. "Výzkum je na začátku a masové rozšíření by bylo možné až za několik let," řekla profesorka Syková. Je také třeba investovat peníze do vybudování buněčné banky v ČR, v níž by kmenové buňky byly. Banka by stála desítky miliónů korun. "Už nějaké peníze máme, ale stále to nestačí," řekla Syková.