Říkáme si, že nás se to přece vůbec netýká. Je to záležitost narkomanů, prostitutek a jejich zákazníků či lidí, kteří hodně střídají partnery. Jak by to bylo jednoduché, kdyby to tak platilo.

Nakazil ji vlastní manžel

Paní Eriku nakazil její vlastní manžel. Když se poznali, byl seriózní, vzdělaný a dvorný. Nikdy by ji nenapadlo, že by se v jejím životě mohlo něco zvrtnout. Teprve když byla vdaná a otěhotněla, zjistila, že je HIV pozitivní. A byl to právě její milovaný manžel, který byl původcem nákazy. Erika měla štěstí, léčí se, má dobrou péči a dokonce porodila dítě.

Po osmnácti měsících jí mohli lékaři konečně říci, že holčička je zdravá. Manželství ale nevydrželo takovou zátěž, Erika se rozvedla. Přesto má příběh happy end. Našla si nového partnera, znovu se vdala a po čase adoptovali HIV pozitivní dítě, kterého se jeho vlastní matka zřekla.

AIDS je konečné stadium HIV infekce

Nákaza virem HIV pomalu ničí imunitní systém. Svými důsledky zasahuje nejen postižené lidi, ale i jejich partnery a příbuzné. Má také velký dopad ekonomický, sociální, legislativní, náboženský a politický. Nakazit se můžeme při nechráněném sexuálním styku, prostřednictvím krve a infekce se také může přenést z HIV pozitivní matky na dítě. I když je virus HIV přítomen také ve slinách i jiných biologických materiálech, je jeho množství velmi malé a nelze se tímto způsobem nakazit.

Doc. MUDr. Marie Staňková, CSc., vedoucí lékařka AIDS centra FN Bulovka k tomu podotýká: "První příznaky onemocnění se mohou objevit za 6 až 8 týdnů po nákaze, v této době se málokdy diagnostikuje. Pak obvykle navazuje fáze onemocnění, která má bezpříznakový průběh. Toto období může podle současných znalostí trvat 10 až 15 let. Postupně se zhoršuje obranyschopnost organismu, může dojít ke zduření velkých lymfatických uzlin a choroba přechází do stadia, kdy už se klinické příznaky projeví.

Objevují se např. plísně v dutině ústní, v pochvě, postižený trpí průjmy, nespavostí a hubne. Onemocnění pokračuje závažnými infekcemi vyvolanými viry, bakteriemi, plísněmi či parazity. Častá jsou onemocnění plic, jater, mohou se objevit příznaky postižení centrální nervové soustavy, zhoubné nádory. Organismus nakonec celkově zchátrá. Tyto potíže trvají různě dlouhou dobu, konečnou fází infekce je úplné selhání obranyschopnosti organismu."

Rizikové kontakty

Každému se může stát, že zpočátku nevinná situace přeroste v nechráněný sexuální styk. Důležité ale je myslet nejen na své zdraví, ale i na zdraví svého partnera. Pokud mám podezření, že bych mohl být v riziku infekce, je třeba se co nejdříve dostavit na příslušné pracoviště, nechat si odebrat krev a dodržovat pokyny odborníků. Člověk totiž nemusí jet zrovna do Afriky, aby se nakazil. Riziko hrozí také ve státech střední a východní Evropy a v zemích bývalého Sovětského svazu, ale samozřejmě i u nás.

V České republice žije nejvíce HIV infikovaných osob v Praze a ve Středočeském kraji. Nejčastěji je HIV infekce diagnostikována u lidí ve věkové skupině mezi mezi 20 až 35 lety, nakazit se ale při rizikovém chování může každý.

Krevní test ro zhodne

Nákaza se dá zjistit rychlým orientačním testem, jehož výsledky známe do čtvrt hodiny. Vždy je nutné výsledek ověřit klasickým krevním testem, výsledek pak máme během několika dní. Postexpoziční léčbu lidí, kteří přišli do styku s HIV pozitivním biologickým materiálem, např. při nechráněném sexuálním styku s HIV pozitivní osobou či při poranění nebo potřísnění HIV pozitivní krví, je třeba zahájit co nejdříve, nejlépe do 24 hodin.

Je samozřejmě rozdíl, když se poraní zdravotník, např. při odběru krve, při operaci apod., pak má léčbu zdarma. Pokud se ale dostaví člověk po bujaré noci, pak musí počítat s tím, že ho postexpoziční léčba bude dost stát. Šestitýdenní terapie stojí mezi 40 000 až 50 000 Kč.

Léčení je na světové úrovni

"V České republice je léčba na vysoké úrovni a pacienti mají k dispozici stejné léky, jako nemocní v zemích s vysokou zdravotnickou úrovní. Většina léků je hrazena pojišťovnami. Novější léky, které ještě nejsou v ČR registrovány, získáváme formou klinických studií nebo mimořádným dovozem hrazeným z dotace poskytované ministerstvem zdravotnictví. I když ani nejnovější léčba nedokáže virus zničit, dokáže ho uchovat ve spící formě.

Předpokladem ale je, že pacient s námi spolupracuje, respektuje určené léčebné postupy a dodržuje režimová opatření. Největším úspěchem současné doby je fakt, že mnozí z infikovaných lidí, kteří by dříve vážně onemocněli nebo i zemřeli, dnes žijí díky antiretrovirové léčbě kvalitním a plnohodnotným životem. Máme pacienta, který se u nás léčí již od roku 1986, je dodnes zaměstnán a pracuje na plný úvazek. Každý pacient je u nás také poučen o šíření této nakažlivé choroby a pokud by ji i třeba jen z nedbalosti rozšiřoval, naplní skutkovou podstatu trestného činu a bude potrestán," dodává dr. Staňková.

Infekce ve světě

Onemocnění je celosvětovou epidemií. Na konci roku 2002 bylo odhadováno, že s HIV/AIDS žije 42 miliónů lidí, z toho 3,2 miliónu jsou děti mladší 15 let. Odhaduje se, že denně přibývá asi 14 tisíc nových infekcí, to je měsíčně asi 500 tisíc nově infikovaných osob. Na AIDS zemřelo více než 3 milióny lidí. Ženy tvoří asi 50 % případů HIV/AIDS, což je významný nárůst proti 41 % v roce 1997.

Devadesát pět procent všech infikovaných osob žije v nejchudších zemích:

Subsaharská Afrika 29 400 000
Jižní a jihovýchodní Asie 6 000 000
Latinská Amerika 1 500 000
Východní Evropa a centrální Asie 1 200 000
Východní Asie a Pacifik 1 200 000
Severní Amerika 980 000

Situace v Evropě

V roce 2002 bylo v Západní Evropě přibližně 570 000 osob s HIV/AIDS a 30 000 dospělých a dětí bylo v tomto roce nově infikováno. V roce 2001 vypadala situace takto:

Velká Británie 18 334
Španělsko 62 219
Francie 54 781
Itálie 49 333
Německo 20 898

Nejrychleji se epidemie HIV/AIDS šíří v regionu východní Evropy (Rusko) a centrální Asie. V roce 2002 bylo diagnostikováno v tomto regionu 250 tisíc nových infekcí, což zvýšilo celkový počet HIV pozitivních osob v tomto regionu na 1,2 miliónu.