Přitom důsledky mohou být velmi závažné. Záleží především na intenzitě a frekvenci útoků, ale také na duševní odolnosti postiženého. Schopnost ubránit se hraje menší roli – i ti, kteří se dovedou vzepřít, to nezřídka následně odnesou psychickými potížemi.

Velkým rizikem neřešené psychické agrese je také to, že se často stupňuje a výjimkou nejsou ani případy, kdy přerůstá v trestné činy - někdy i ty nejvážnější. Patří k nim i nedávná vražda Ireny Neffové - šestá žena, kterou letos zavraždil její partner.

Jak si navzájem ubližujeme?

Ke zdánlivě „nevinným“ způsobům patří citové vydírání, slzavé či ukřičené scény nebo naopak uražené mlčení. Od těchto projevů však už bývá jen krůček k výhrůžkám, hrubým nadávkám, ponižování a šikanování. Neuplatňuje se však jen mezi partnery jako psychická forma domácího násilí. Objevuje se i třeba mezi přítelkyněmi, známými, lidmi v nějaké zájmové skupině apod.

A pak samozřejmě v zaměstnání, kde je šikana tak častá, že si už dávno vysloužila dva speciální termíny – mobbing (šikana mezi kolegy) a bossing (šikanování podřízených šéfem). Podle výzkumů společnosti GfK má s tímto problémem vlastní zkušenost asi 16 procent zaměstnanců. Avšak v anketě provedené serverem www.job3000.cz naopak jen zhruba 20 procent účastníků uvedlo, že nic podobného nikdy nezažilo.

Ve fyzické násilí (natož vraždu či zabití) u nás zatím naštěstí psychický teror na pracovišti přerůstá jen velmi zřídka, i když i to se stává. Například v USA však k podobným tragédiím dochází podstatně častěji.

Další formou je takzvaný stalking (z anglického, původně loveckého výrazu, „uštvat zvěř“). Případů, kdy si neznámý psychopat svou oběť vytipuje více méně náhodně, jen podle určitých rysů, a soustavně ji pronásleduje, není mnoho. Častější je stalking ze strany například jednoho z partnerů, s nímž se ten druhý rozešel.

Stálé slídění, stopování, dotírání, obtěžování atd. působí značné psychické utrpení. A navíc – také stalking se může stupňovat, přejít ve fyzickou agresi, v nejhorších případech skončit i tragicky. Na rozdíl od některých jiných zemí u nás zatím není nezákonný – uvažuje se však v tomto směru o novele zákona.

Kde hledat odbornou pomoc?

Oběti psychického násilí jsou jen málokdy schopné situaci zvládnout samy. Obecně doporučované rady (tyrana ignorovat a co nejrychleji se od něj oddělit - rozchodem, rozvodem, změnou zaměstnání…) totiž v praxi nebývá tak snadné realizovat. Mnohdy se to postiženému (zvláště trvá-li psychický teror dlouho) dokonce zdá být úplně nemožné.

Jediným správným řešením je vyhledat odbornou pomoc – a to čím dřív, tím lépe. Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy jsou bezplatné a této problematice se věnují v celé šíři (nabízejí i sociálně právní poradenství). Potřebné kontakty pro Prahu najdete na serveru Městského centra sociálních služeb a prevence ( www.mcssp.cz ) a obdobná intervenční střediska fungují ve všech krajích. „Pštrosí politika“ v případech psychického teroru opravdu nepomůže!