Hlavní obsah

Muži prý uklízejí v domácnosti, aby si užili více sexu

NEW YORK

Američtí muži se stále nepodílejí rovným dílem na domácích pracích, ale už nejsou tak pohodlní jako bývali dřív. Vyplývá to podle agentury AP ze zprávy americké neziskové organizace Rada pro současnou rodinu. Podle jejího spolupracovníka Joshuy Colemana muže vede k častější pomoci v domácnosti možná i to, že se spokojenou a nevystresovanou manželkou si užijí více sexu.

Článek

Zpráva, která shrnuje výsledky několika nových studií o vývoji rodiny, ukazuje, že podíl amerických mužů na výchově dětí se za posledních 40 let ztrojnásobil a k péči o domácnost přispívají dvakrát tolik než na konci 60. let. Zároveň ale přiznává, že zatímco si ženy vydobyly značný pokrok v zaměstnání, jejich zrovnoprávňování v rodinách stejně rychle nepostupuje.

"Typické pro životy mnoha lidí ve Spojených státech dnes je to, že ženy pracují méně v domácnosti, protože tráví více času v práci. Muži však nezvýšili svoji aktivitu v domácnosti natolik, aby tento výpadek plně nahradili," píšou autoři zprávy Scott Coltrane a Oriel Sullivan. Na druhou stranu však podle nich je změna v rozdělení mužských a ženských rolí, která se udála v posledních 40 letech, zcela zásadní a nezvratná.

Muži a ženy si stále nejsou úplně rovni 

"Více párů než kdykoliv předtím se dělí o domácí povinnosti, obzvláště ty dvojice, kde oba partneři pracují na plný úvazek. Muži a ženy stále nejsou úplně rovnoprávní, ale pravidla hry se zásadně změnila," konstatuje zpráva.

Některým párům se podařilo vybudovat si vztah, v němž jsou si úplně rovni. Ve zprávě se píše o Mary Melchiorové z Washingtonu, která pracuje pro americkou ženskou organizaci, a o jejím manželovi právníkovi. Vychovávají spolu šestiletá trojčata.

"Oba říkáme, jak jsme šťastní, že jsme našli někoho, kdo netrvá na tradičním rozdělení rolí. On je ten, kdo připravuje snídani a pere prádlo, já opravuju věci v domě," říká Melchiorová.

Joshua Coleman, sanfranciský psycholog a autor knihy "Líný manžel: jak přimět muže víc pečovat o rodinu a domácnost", tvrdí, že rovné sdílení domácích prací vede ke šťastnějšímu vztahu a častějšímu sexu.

"Když muž dělá domácí práce, ženě připadá, že mu na ní záleží - nenakládá s ní jako se služkou. Představte si, jak se asi cítí žena, vystresovaná z nepořádku v domě, když luxuje a její manžel přitom sedí na gauči. To jí určitě nepřidá na dobré náladě," říká Coleman.

Podíl mužů na práci v domácnosti roste 

Z deníků, které vyplňovali členové amerických domácností v rámci výzkumu, vyplynulo, že od 60. let se podíl mužů na práci v domácnosti zvýšil z 15 procent na 30. Průměrná pracující matka stráví nyní domácími pracemi o dvě hodiny méně než před 40 lety.

Za stejné období se ve Spojených státech třikrát zvýšila doba, kterou věnují otcové svým dětem. Ale i matky tráví více času s dětmi, protože ve společnosti zesílilo přesvědčení, že je třeba věnovat se výchově co nejvíce.

Socioložka Pamela Smocková z Michiganské státní univerzity tvrdí, že nerovnoměrnost mezi mužským a ženským podílem na péči o domov a rodinu spočívá zejména v takzvané neviditelné práci. Jde o plánování návštěv dětských lékařů, nakupování dárků, pořádání oslav a setkání dětí, organizování prázdnin a podobné činnosti.

V Česku je vytíženost žen v domácnosti extrémní 

Nerovnoprávnost českých žen ohodnotil profesor Göran Laspo z univerzity v Göteborgu, který se zabývá srovnáváním situace rodin v evropských zemích, ve svém průzkumu v roce 2001 jako "docela extrémní". Nepříznivě vyznívalo postavení českých žen v domácnostech dokonce i ve srovnání se sousedním Polskem.

"Češky pracovaly ze všech účastnic ankety nejdéle ... Byly to také ony, kterým jejich manželé nejméně pomáhali s domácností a s výchovou dětí. Člověk by řekl, že jde o skupinu, která má relativně velmi těžký život," uvádí Laspo.

Překvapivé ale bylo, že když měly Češky samy ocenit svou situaci, hodnotily ji velmi pozitivně. Laspo si to vysvětlil tím, že už jsou natolik zvyklé na svoji roli, že o ní příliš kriticky nepřemýšlejí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám