Ženy, které se zúčastnily průzkumu, se domnívají, že je v pořádku, pokud se na nich jejich manžel či druh dopouští násilí, a to ve třech různých situacích. Za prvé, pokud se s ním hádají. Za druhé, když má muž pocit, že žena zanedbává výchovu dětí. Za třetí v případě, že odešly z domu, aniž by to svému partnerovi předtím nahlásily.

V Evropě situace naštěstí tak daleko nedošla. Domácí násilí je však věc tak dobře skrývaná a utajovaná, že o něm neexistují přesné údaje. Ve velké většině případů se ženy o tom, že jsou týrané, bojí mluvit a už vůbec se to neodvažují oznámit na policii. Hrubým odhadem je hlášen asi jeden případ z dvaceti.