"V každém případě jsou horké letní dny pro organismus zátěž," doplnil. Mladí prý snášejí vedro mnohem lépe než malé děti či staří lidé.

Podle psychologa záleží i na zdravotním stavu člověka. Na psychice nepřidá ani špatný spánek, který horko způsobí, uvedl. Přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Raboch si rovněž myslí, že horké letní dny představují pro lidi velkou stresovou zátěž jak z hlediska biologického, tak z hlediska psychologického. Přehřátí organismu, zejména mozku může vést k velmi závažným duševním komplikacím, zejména u starších občanů, řekl dnes ČTK.

I podle ošetřujícího lékaře z centrálního příjmu pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích mohou mít vedra vliv na lidskou psychiku. Dodává ale, že žádné podrobné studie zabývající se tímto problémem nezná. "Spíše má vliv jaro a podzim, kdy se množí případy depresivních onemocnění," řekl dnes ČTK. V souvislosti s vedry větší přísun pacientů neregistruje.

Nedostatek tekutin působí pomatenost

Jen oddělení léčebny, které hospitalizuje lidi starší nad 65 let, je v těchto dnech plně obsazené. Může to prý souviset s horkem, neboť extrémně teplé počasí starší lidé špatně snášejí. Pacienti s demencí mohou být více zmatení, míní psychiatr. Že je na oddělení plno ale podle něj může souviset i s tím, že rodiny si v létě chtějí od svých starých rodičů odpočinout či jedou na dovolenou. Nemohoucí příbuzné tak umístí na čas do léčebny.

Negativní dopady veder na lidskou psychiku jdou podle odborníků ruku v ruce s dehydratací organismu. U starších, jinak zdravých lidí prý dehydratace může vést až ke stavům zmatenosti. Obecně tedy platí hodně pít, připomínají lékaři.