"Mohou vyvolat například bolesti zad, hlavy nebo kloubů," říká MUDr. Hynek Forman, primář pražského Centra pro psychoterapii v Denním sanatoriu Horní Palata Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Jindy se mohou maskovat jako alergie nebo poruchy srdečního rytmu. A tak bychom mohli pokračovat dlouhým seznamem příznaků, které postiženému intenzívně komplikují život."

Při nejrůznějších vyšetřeních těchto pacientů lékaři často nacházejí jen drobné odchylky od normálu. Proto tito lidé často putují od doktora k doktorovi, podstupují řadu dalších nepříjemných vyšetření a někdy i léčbu, ale bez valného výsledku. Když to trvá dlouho, může u nich nakonec propuknout nemoc, která se už projeví prokazatelnými změnami. K tomu však nemusí dojít, začnou-li své psychické potíže řešit včas.

Byla vyděšená

Osmadvacetiletá ekonomka se v noci začala probouzet zpocená, nemohla pořádně dýchat a bušilo jí srdce. Nechápala, co se s ní děje, a byla vyděšená.

Měla štěstí v tom, že ji praktický lékař velice brzy poslal do Centra pro psychoterapii. Psychoterapeutka MUDr. Jarmila Mikotová se jí nesnažila pomoci jen zklidňujícími léky, ale hlavně tím, že si s ní povídala o tom, co prožívá. Ekonomka si po několika sezeních s ní začala postupně uvědomovat, kolik nejistoty a napětí pociťuje ve vztahu ke svému manželovi. Byl to úspěšný a ženami obletovaný muž. Hodně se soustředil na svoji kariéru, podobně jako ona sama. Napětí ženy zhoršovalo také to, že si s mužem neudělali víc času na koníčky a přátele. Děti zatím neměli.

Měla strach, že ji opustí

Pro ženu bylo důležité, když si po debatě s psychoterapeutkou začala uvědomovat, že zásadním problémem jsou pro ni její obavy. Málo s manželem mluvila o svých pocitech, o tom, co by ji potěšilo a co chce. Měla strach, že by se mohl naštvat a opustit ji, protože by mu její nároky připadaly příliš velké.

Psychoterapeutka se snažila, aby si víc uvědomila svou cenu a získala větší sebedůvěru. Obrat nastal ve chvíli, kdy si žena dokázala představit i to, že by ji manžel opustil, ale ji by to nemuselo zničit. Zkusila pak víc projevovat své pocity a přání. Také s mužem začali chodit do společnosti, za známými, za kulturou. V létě se vydali s karavanem do Bretaně, koupili si chalupu a pustili se do dalších věcí, které odkládali. Žena si také přiznala, že si už dlouho přeje dítě, ale bála se o tom mluvit otevřeně. Byla překvapená, když zjistila, že manžel není proti. Myslel si, že ji zajímá spíš kariéra, když s ním o děcku nemluví.

S tím, jak se žena zbavovala obav a napětí ve vztahu k manželovi, vytrácely se postupně i její zdravotní problémy.

Vymodlené dítě

Student historie byl zaskočený. V tramvaji, v autobusu, v metru, ale také v obchodech se mu najednou začalo dělat špatně. Uzavřené a přeplněné prostory v něm vyvolávaly nepříjemné, úzkostné pocity. Také se v poslední době hůř soustředil na učení a měl problémy s usínáním.

Příběh jeho zdravotních potíží se odvíjel od vztahu k rodičům. Měli syna na prahu čtyřicítky. Narodil se jim jako dlouho očekávané dítě. Jejich vztah k němu byl silný, ale bohužel i velmi těsný. Když se syn, už jako vysokoškolák, chtěl odstěhovat ke kamarádovi na kolej, aby nemusel dojíždět do Prahy a mohl si víc žít svůj vlastní život, nechápali to. Říkali mu, že o něj mají strach, že je trápí a ubližuje jim.

Díky psychoterapeutovi PhDr. Martinu Ciprovi z Horní Palaty mladík pochopil, že to, co mu nedovoluje "volně dýchat" a co je příčinou jeho potíží, je právě příliš těsný vztah k rodičům. Proto pro něj byl samostatný život na koleji tak důležitý. Psycholog se mu snažil pomoci hlavně s tím, aby osamostatnění od nich proběhlo co nejméně bolestně pro obě strany. Když se to podařilo, přestal mít mladík zdravotní potíže.

Zrádné potíže se srdcem

Temperamentního padesátníka rozčilovalo, že ho lékaři považují za simulanta. Kvůli problémům se srdcem několikrát skončil v nemocnici. Vyšetření, která po řadu měsíců podstupoval, však neobjevila žádnou objektivní příčinu jeho potíží. Léčbu v pražském Centru pro psychoterapii mu doporučil psychiatr.

To, co z jejich povídání s psychoterapeutkou postupem času vyplynulo, muže docela překvapilo.

Ukázalo se totiž, že se jeho komplikace objevily krátce poté, co se s rodinou odstěhoval z rodného městečka u Brna. Narodil se v něm a prožil tam celý život. Měl tu většinu kamarádů i známých a dobře se tu cítil.

Do krásného bytu v Praze se odstěhovali proto, že jeho manželka získala velmi dobře placené místo manažerky. Děti, které studovaly na vysokých školách, byly Prahou nadšené. Muž získal zajímavé a slušně placené místo v reklamní agentuře.

Když s ním ale psychoterapeutka MUDr. Hana Prašková zkusila probrat jeho pocity, začalo se pomalu ukazovat, že mu život v rodném městečku chybí víc, než by čekal. Scházeli mu kamarádi, přátelé a všechna ta důvěrně známá místa, kde mu bylo dobře. Ale dalo mu práci přiznat si to. Také nechtěl rodině, které se v Praze velice líbilo, kazit radost.

Jeho smutky, nejistoty a úzkosti podtrhl i fakt, že zásadní změnu zažil na prahu padesátky. Tedy v okamžiku, kdy toho měl v životě víc za sebou než před sebou.

Ve chvíli, kdy si své pocity uvědomil, nepotlačoval je a snažil se o nich s psychoterapeutkou mluvit, začaly jeho kardiologické potíže ustupovat, až zmizely úplně.