Komise pro církevní nauku, jejímiž výnosy se Anglikánská církev řídí, se vypořádala s ožehavými tématy sexu, moci a peněz tak, aby poskytla moderním křesťanům návod k běžnému životu v souladu s dobou.

Je záhodno, aby Anglikánská církev odhodila viktoriánskou pruderii a oslavila sexualitu, vybízí autoři zprávy. "Oznamujeme lidem, že církev považuje sexualitu za dar od Boha, ze kterého se má člověk radovat a těšit," řekl velebný pán Stephen Sykes. "Církev by měla sexualitu veřejně prohlásit za boží požehnání," přimlouvá se předseda komise Sykes.

Předešlé generace duchovních odmítly uznat sexuální radovánky za nedílnou součást lidského života, a kvůli svému učení ztratila ze svých řad mnoho oveček, píše Komise ve svém sedm let připravovaném dobrozdání nazvaném "Býti člověkem".

Sexualitu dal člověku do vínku Bůh

"Bůh dal při stvoření světa člověku do vínku také sexualitu, bohužel církev její pozitivní přínos nedokázala křesťanům úspěšně tlumočit a přispěla tím ke vzniku nezdravé promiskuitní společnosti," sype si církev na hlavu popel. Zvolání typu "život v hříchu" jsou pryč. Církev sice nabádá, aby se lidé oddávali tělesným rozkoším ve smluvním svazku, ale přiznává, že definice takového vztahu vlastně neexistuje.

Na otázku, zdali by se do smluvních svazků dali zahrnout i neoddané páry, odpověděl profesor Sykes, že ano. "Hodlají-li muž a žena žíti spolu, dokud je smrt nerozdělí, pak mluvíme o závazném svazku," zadumaně odvětil bývalý biskup. Církev si prý uvědomuje, že lidé dnes uzavírají manželství o desítky let později než bývalo zvykem dříve a nehodlají svůj sexuální život odkládat. Další potíž ironicky přináší stoupající délka lidského života, díky níž roste i čas strávený v manželství, které se ne vždy daří udržet po několik desetiletí.

Komise dále nabádá křesťany, aby pamatovali na Bibli a "vyhýbali se zbytečným půjčkám", neboť uvrhávají lid do stále větší zadluženosti. Církevní sdělení si bere na mušku vládní podporu soukromých iniciativ pro výstavbu nemocnic a škol, pro něž se stát zatěžuje hypotéčním dluhem. Anglikánská církev varuje i před rozbujelou korupcí, která zbytečně plodí obecnou nedůvěru k těm, kdo mají moc v rukou.