Článek
.Dokonce i názvy některých sexuálních úchylek pokryl dnes prach zapomnění. Chvílemi se zdá, jako by už neexistovaly. Vzpomínám na jeden půvabný veršík, který už dávno, hodně dávno, recitovali středoškoláci: Co to šustí, co to chrastí?/ Z houští lezou pederasti./ Znásilnili za lesem/ tajemníka SSM.
Dnešní mládež už nejenže neví, co to bylo SSM, ale pozastaví se i nad těmi znásilňujícími pederasty. Také vzdělaní lidé si často myslí, že pederastie je buď totožná s mužskou homosexualitou, s pedofilií, nebo je to označení anální soulože. Omyl. Učené slovníky většinou označují slovem pederastie to, čemu v moderní sexuologii říkáme efebofilie.
Pederastie
Je to láska k mladíkům, kteří ještě nejsou muži, ale už zdaleka nejsou dětmi. Největší znalec homosexuality Magnus Hirschfeld sem zařazuje věkovou skupinu 14 -21letých chlapců. Pederastie neznamená také svádění dětí, protože zahrnuje vztah mezi dospělým mužem a mladíkem, který už dosáhl puberty.
Věková hranice sexuální ochrany mládeže je ovšem různá. Není jistě náhodou, že samotné slovo pederastie pochází z řečtiny. Ve starém Řecku patřilo toto chování nejméně tři sta let ke společenské normě. Ačkoliv nám to dnes připadá nepochopitelné, jednalo se o státem uznávanou, a v mnoha případech dokonce podporovanou formu výchovy.
Sexuální normy bývají velice proměnlivé. Před sto lety bylo mnohé úplně jinak.
Řekové věřili, že předávání moudrosti z generace na generaci je možné pouze přes lásku. Náklonnost moudrého muže k chlapci považovali za jediný možný způsob řádného vzdělávání. Dokonce i válečnému umění se chlapci učili prostřednictvím pohlavního styku se slavnými generály. Svatý voj Thébanů byl prý neporazitelný proto, že se skládal z mileneckých párů. A v antické Spartě zákonodárce Lykúrgos stanovil, že řádným občanem se nemůže stát nikdo, kdo neměl v posteli chlapce.
Byl bych velice nerad, kdyby tento článek vyzněl jako nějaká obhajoba pederastie. Měl by sloužit pouze k zamyšlení nad tím, jak jsou lidské sexuální normy proměnlivé. A taky si můžeme představit, za jaké nemravníky nás budou třeba považovat naši pravnuci. Bůhví jaké perverzity zase jednou vymyslí oni.