Ale ani tam není novinkou. Jde o léčbu, kterou specialisté znovu objevují. Používali ji například již američtí Mayové, ale také lékaři, kteří ošetřovali zraněné vojáky Napoleona Bonaparta. Podobně jako jejich kolegové ve válce Severu proti Jihu. Nebo doktoři v obou 0světových válkách 20. století. Ještě ve třicátých letech minulého století byla například v USA jednou ze schválených metod pro čištění infikovaných ran, ve kterých odumírala tkáň. Vytlačil ji až objev antibiotik.

Zaskočení celníci

MUDr. Karlu Novotnému, lékaři z kardiochirurgie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, volali trochu zaskočení celníci. Měli proclít láhev plnou larev, které přišly z Velké Británie. Prý slouží k nějaké léčbě. Doktor Novotný jim vysvětlil, že skutečně nejde o žádný omyl ani o žert. Larvy představují terapii, která může jednomu z jeho pacientů zachránit nohu před amputací.

Zásilku, již by zřejmě dostal až za 3 dny, obdržel během dvou hodin. S nohou jednačtyřicetiletého diabetika Jaroslava Lundáka to vypadalo velice zle. Vyvrcholily tím jeho letité potíže. Muž měl cévy postižené kornatěním tak, že mu dělala potíže i obyčejná chůze. Noha ho bolela dokonce v klidu. Řešením mohla být pouze operace, která by přemostila postižené cévy a zlepšila zásobení nohy krví.

Spásný nápad

První rekonstrukce cév, kterou mu dělali na jiném pracovišti, nedopadla úspěšně. Po převozu do VFN už šlo o každou hodinu. Cévní chirurgové mu udělali další dva bypassy, kdy přemostili postižené cévy cévami umělými. Větší část lýtkového svalstva odumřela. Lékaři museli preventivně naříznout pevné obaly svalů. Když se totiž obnoví průtok krve v takto poškozených tkáních, vyvolá to otoky. Ty mohou tlačit na nervy i cévy a zmařit tak výsledek rekonstrukce. Naříznutím obalů se toto riziko sníží.

Jaroslav Lundák byl od pasu dolů dlouhodobě znecitlivěný. Anestezii měl trvale zavedenou do páteře. Tři měsíce ležel v nemocnici. Lékaři mu prostřednictvím nářezů do svalů odstraňovali mrtvou tkáň. Čištění rány nebralo konce. I když pacient bral antibiotika, hrozila mu těžká infekce, a tedy i amputace nohy ve stehně.

Cévního chirurga Karla Novotného, který byl ošetřujícím lékařem Jaroslava Lundáka, napadlo, že by mohli zkusit larvy. Primář oddělení MUDr. Jan Táborský, CSc., souhlasil. Novotného kolega MUDr. Miroslav Pytlík zapátral na internetu a během týdne ležela láhev s larvami na jejich stole. Pacient se svéráznou léčbou souhlasil.

Něco takového nečekali

Lékaři nanesli larvy na nylonovou tkaninu. Tu přiložili na ránu a na ni dali vlhkou gázu. Larvy potřebují kromě kyslíku také vlhko. Pak ji převázali a na okrajích oblepili tak, aby z ní larvy nevylézaly ven. První den necítil pacient nic moc, druhý den svědění, které třetí den přecházelo v bolest. Lékaři mu museli zvýšit dávky anestetika.

Po třech dnech ránu odkryli a larvy vymyli fyziologickým roztokem. To, co uviděli, je hodně překvapilo. "Něco takového jsme nečekali," říká MUDr. Novotný. "Tkáň byla čistě růžová, vyčištěná tak dokonale, jak by to žádný lékař nesvedl. Navíc nemokvala, byla suchá. A začínala se hojit." Lékaři pak larvy použili i do druhé rány. Stav Jaroslava Lundáka se během dvou dní zlepšil tak, že pacient mohl jít domů.

Dokonale sterilní vajíčka

Ke svérázné terapii používají producenti larev mušky Lucilia sericata. Samičky mušek nakladou v laboratoři vajíčka třeba do hovězích jater nebo do jiného prostředí. Vajíčka se pak vyjmou a zbaví choroboplodných zárodků tak, aby byla dokonale sterilní. Stejně jako larvy, které se z nich vylíhnou. Ty se živí odumřelou tkání. Fermenty v jejich slinách ničí patogenní bakterie.

Dokáží se vypořádat s baktériemi i tak úpornými, jako je třeba zlatý stafylokok. Proto rány, do kterých lékaři larvy dají, bývají po několika dnech tak čisté. A protože organismus nemusí bojovat s infekcí, dobře se hojí. K tomu zřejmě přispívají i fermenty larev a možná také jejich aktivita, která růst tkáně může stimulovat.

Platit léčbu pomohl zaměstnavatel

K léčení nohy potřeboval Jaroslav Lundák tři dávky larev, které stály celkem 150 liber (přibližně 6800 Kč). Jednu dávku mu uhradila nemocnice, se zbytkem mu pomohl jeho zaměstnavatel a kolegové z práce. Zdravotní pojišťovna by v budoucnu mohla tuto terapii hradit, pokud ošetřující lékaři doloží (a revizní lékař potvrdí), že pro pacienta představovala jedinou možnost, jak mu pomoci.

Na dotazy novinářů to uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner. Zdravotní pojišťovny by mohlo zajímat i to, že terapie larvami může zrychlit léčbu z týdnů na dny a tím jim uspořit dost peněz. Na seznamu hrazených výkonů zatím není. Také o její registraci doktor Novotný a jeho kolegové teprve usilují. Proto ji další případní pacienti budou zatím zřejmě podstupovat na své náklady, po písemném souhlasu a po seznámení s případnými riziky.

Podle názoru doktora Novotného by terapie larvami mohla pomoci nejen lidem s diabetickou nohou, ale i těm, které trápí bércové vředy a záněty okostice. Samozřejmě ne všem. Lékaři ji mohou použít pouze v určitých, přesně indikovaných, případech. V nejbližší době podstoupí ve VFN tento zákrok diabetička, která má podobné problémy jako Jaroslav Lundák. Lékaři jí přemostili postižené cévy. Rány, které má na noze, se však hojí pomalu. Larvy by je vyčistily a hojení zrychlily.

Je to nechutné

Metoda vzbudila také debatu o tom, že terapie larvami je - zdvořile řečeno - neestetická. Poukazovali na to i někteří lékaři. Také Jaroslavu Lundákovi nebyla zpočátku zrovna příjemná představa, že mu nemocnou nohu budou žrát larvy. Doktor Novotný poukazuje na to, že se do podobných pocitů a hodnocení promítá vkus doby, která larvy a červy vnímá jako něco odporného, spojeného s rozkladem, hnilobou a smrtí.

Naši předci je zřejmě vnímali trochu jinak. Například anglický název pro pijavice, které lékaři v minulosti často používali k léčbě, je odvozený od slov kouzelný, hojící. A název pro larvy je zase odvozený od slova perla. "Navíc," zdůrazňuje doktor Novotný. "Co je méně estetické? Larvy v ráně, které vám ji během pár dní vyčistí tak, že se dobře zahojí, nebo člověk s amputovanou nohou?"