Říká se, že protivy (opaky) se přitahují a mám dojem, že v partnerských vztazích to platí dvojnásob. Kdopak z nás nezaslechl či sám nevypustil to obvyklé: "Ach jo, já tak ráda tancuju, a ten můj by jenom seděl doma!" nebo "Já tak rád chodím po horách, a ta moje by se jen válela na pláži!" A co problémů nastává při nestejně nastavené sexuální chtivosti! Všeobecně se mluví jen o tom, že muži provozují sex radši a častěji než ženy, ale nemylte se! Obrácená situace není nijak zřídkavá!

Asi před měsícem jsem si ve svém článku "I malé holčičky by měly o mužích vědět pravdu" udělala legraci z čistě mužského vnímání partnerské sexuality a naznačila, že i "muži mají své dny". To jsem si dovolila moc: pánové to těžko nesli a počastovali mě přehršlí nadávek a urážek. Zbytečně - stačí se pořádně rozhlédnout a všem musí být jasné, že svět není černobílý.

Nedávno se nás v práci sešlo víc a rozhovor se stočil - jak jinak - na sex. Jeden starší kolega si povzdechl: "Nevím čím to je, ale po dlouholetým pozorování životního cvrkotu jsem dospěl k závěru, že v manželství se k sobě dycky dostanou dva právě vopačný jedinci. Jeden z nich chce dycinky sexovat víc než ten druhej. Já snad ještě nenarazil na vyváženej pár. Pokaždý si jeden stěžuje, že má málo, a ten druhej zas, že moc. U nás je línější žena. Pořád se vymlouvá - jednou na únavu, jindy na počasí, pak zas na migrénu. Já když se večer vracím z práce, tak přímo sprintuju, aby ta moje baba nemohla předstírat, že už spí, a tak se ulejvat!"

"No vidíš, to my si s ženou docela rozumíme," navázal druhý kolega, o nemálo let mladší než jeho předřečník. "Mě už sex moc nebere a ženu taky ne. Ale protože sem chlap a čeká se vode mě akce, tak vobčas zahrozim. A víte co mi dycky řekne moje zlatá Maruš? Řekne: "A jé, na tátu to zase leze! Víš co, taťko, vobuj si kecky a běž to ven vyběhat!" A to já du rád. Skočím si do hospůdky a je nám voběma dobře."

"Prosim tě, takovej mladej a takle línej?" divil se první kolega. "To já snad, čim sem starší, tim mě to sexování víc baví! Ale ono asi na věku nezáleží. Teď k nám do dílen nastoupil mladej kluk - nedávno se ženil. A zatímco já, jak sem už řek, po šichtě domů sprintuju, von se tam hodinu sprchuje, pak sedí na šatně, kouří, čte si noviny a nikam nespěchá. Bylo mi to divný - čerstvej ženáč, ten by měl pelášit za svou koroptvičkou jako ohař. Nedalo mi to a zeptal jsem se ho, proč vočumuje v práci, místo aby voprašoval ženu. A víte, co mi řek? Že prej vona by furt chtěla, ale jeho to moc nebaví. Tak čeká v práci do noci, aby - až přijde domů, manželka už spala  a nic po něm nechtěla. To jsou věci, co?!"

Ale abych nenechala promlouvat jen muže - před pár dny jsem potkala bývalou kolegyni. Vyprávěla mi o práci, že už dlouho žije s přítelem, že plánují svatbu a miminko.  "Jenže, řeknu ti - s tím miminkem to vidím černě!" zavrtěla pak bývalá kolegyně nespokojeně hlavou. "Ten můj chlap je strašně línej. Už jsem mu naznačovala, že děti nenosí čáp ani vrána, že na miminku musí zapracovat, ale všechno marné! Pořád říká - necháme to na zítra, na večer, na víkend - zkrátka jen ne tady a teď. Už jsem mu vyhrožovala, že půjdu do bordelu, abych se trochu vyřádila. Jen si zaťukal na čelo a řek, že jsem úchylná. No jen si to představ! Já! Že úchylnej je von, ho nenapadne ani na okamžik!"

Jak vidno z předchozích rozhovorů, nejlepší by bylo pořídit si pro život partnera podobně zaměřeného a odolat zprvu lákavému volání opačných vlastností. Ale jak takového stejně naladěného jedince najít?

Jedno staré přísloví říká: "Chceš-li vědět, jak bude vypadat tvoje žena za pár let, podívej se na tchýni!" Něco na tom je, jenže fyzické vlastnosti zdaleka nepředurčují vlastnosti povahové.  Těžko by se asi našel někdo, kdo by se své budoucí tchýně nebo tchána zpříma zeptal: "Povězte mi, maminko, jestlipak to taťkovi v posteli pořád funguje?" nebo "Povězte mi tatínku, jakápak je mamka v posteli čipera?" A přitom by to bylo tak užitečné!

Ani delší "chození" či předmanželské soužití nemusí o vašem příteli vypovědět všechno.  V době "tokání" a získávání partnera se totiž všichni chováme jinak, než když už ho máme takříkajíc v hrsti. Vášnivý milenec se brzy po svatbě nebo žití ve společné domácnosti může změnit v pohodlného a líného taťku, z původní sexuální divošky se po pár letech může vyklubat otrávená a věčně odmítavá žena.

Je zbytečné  z toho kohokoli vinit. Ani jeden z nás totiž sám netuší, co s ním dlouholeté partnerství provede.  A tak už zbývá jen rozumná domluva a kompromis. Chovat se jako ten výše popsaný čerstvý ženáč, který zůstává  v práci do noci, nebo obviňovat druhého z úchylnosti a už dopředu odmítat rozhovor nebo dokonce problém popírat a zapírat, to je jistá cesta do pekel. Že tady je každá rada drahá? To máte pravdu. Sama bych nějakou takovou radu přivítala, protože i já jsem polovinou nesourodého páru. Však víte - protivy se přitahují!