V sousedním Rakousku a Německu podle expertů stoupá počet těch, kteří děti mít vůbec nechtějí. Výraznější je tento trend zejména u mužů. "Údajně jich je kolem 30 procent," upřesnila demografka. V ČR zatím tak kritická situace není. "Podle našeho výběrového šetření lidé v České republice bez ohledu na pohlaví a vzdělání říkají: chceme mít děti a chceme dvě děti," uvedla.

Lidé by si podle ní chtěli pořizovat děti, ale vzhledem k podmínkám je nemají. Mladé rodiny trápí nepříznivá bytová situace, mateřství znamená pro ženu často také přerušení kariéry či studia. Rychtaříková se proto domnívá, že opatření rodinné politiky mají smysl: "Pokud se podaří aspoň částečně vyřešit slaďování profese a rodičovství, tak bych viděla lepší vizi budoucnosti."

Loni se v ČR narodilo 102 211 dětí, asi o 4500 více než v roce 2004. Šlo o největší počet porodů od roku 1995, kdy jejich počet klesl pod 100 000. Nárůst statistici připisují tomu, že začaly opožděně zakládat rodiny silné ročníky sedmdesátých let. Na jednu ženu v reprodukčním období loni připadalo 1,28 dítěte. Česká republika tak stejně jaké další postkomunistické státy patří mezi země s velmi nízkou úrovní plodnosti. "Je-li trvale průměr menší než 1,3, je tato situace alarmující," dodala Rychtaříková.

Chytří lidé mají málo dětí

V letošním roce by Česká republika měla podle ní tuto hranici překonat, závratný nárůst ale neočekává. "Stále většího významu začínají nabývat děti vysokoškolaček," popisovala. V porovnání s ostatními skupinami však ženy s univerzitním titulem přivádějí na svět méně potomků. "Dlouhodobě se zvyšující podíl vysokoškolaček v populaci znamená snižování průměrného počtu dětí pro populaci jako celek," vysvětlila Rychtaříková.

Její obavy sdílí i brněnský sociolog Ivo Možný, který se navíc domnívá, že pokles porodnosti se projeví i ve vzdělanostní úrovni populace. "Chytří si berou ty chytré, mají spolu chytré děti a ty chytře vychovávají. A mají těch dětí žalostně málo," tvrdí ve své poslední knize Rodina a společnost. Vzhledem ke slabosti českého školského systému nepovažuje tedy za pravděpodobné, že by se v Česku vynořovala na obzoru společnost, která bude vynikat vzdělaností.