Dvakrát rozvedený herec Mickey Rourke má zvláštního koníčka. Několikrát do měsíce vyhledává sexuální vztah na jednu noc. A protože se s milenkou okamžitě rozejde, dohánějí ho výčitky svědomí málem k sebevraždě. Má sto chutí se zastřelit. Nemůže si pomoci, je to silnější než on.

Se slavnými zpěváky a herci to bývá vůbec těžké. Ženské se na ně jenom lepí. Oni je nestačí odhánět a pak jim zbývá jenom kulka do hlavy. Asi by měl někdo takového budoucího sebevraha poučit o tom, že chorobná závislost na sexu je vlastně nesmysl. Ne, že by neexistovala, ale proč hned za každou cenu shánět milenku?

Odvěká zkušenost praví, že takovému sexuálnímu puzení můžeme vyhovět onanií. Tato sexuální samoobsluha uvolní ventil pohlavního přetlaku, vypustí z kotle nastřádaných vášní přebytečnou páru a sebevražednou pistoli pak můžeme klidně uložit do zásuvky.

Masturbace byla v minulostni trestná

Francouzský spisovatel Philippe Brenot vydal nedávno knihu Chvála masturbace. Je oslavou onanie. Snad žádná sexuální aktivita neprodělala ve svém hodnocení tak radikální změnu. Počínání, které bylo donedávna považováno za nevhodné, škodlivé, odporné, politováníhodné, nepřirozené, zvrhlé, chorobné a smrtelné, bylo náhle postaveno na úroveň normální, blahodárné a zdraví prospěšné činnosti. Za časů španělské inkvizice to bylo naopak. Pokud by se člověk přiznal, že masturboval, mohlo ho to stát život.

Slavný švýcarský lékař Tissot odstartoval svou knihou o masturbaci z roku 1758 více než 200 let trvající éru tmářství, sexuální represe a potlačování pudů. Líčí v ní velice sugestivně obraz toho, jak skončí onanista: "...na slamníku leželo vyhublé, špinavé tělo, které kolem sebe šířilo hnilobný zápach. Duchem nepřítomnému člověku odtékalo semeno proudem. Ten ubožák nebyl schopný myslet. Nic si nepamatoval a nedokázal dát dohromady dvě věty. Vypadal hůř než zvíře. Téměř se nedalo poznat, že patří k lidskému rodu. Skonal za několik týdnů s otoky po celém těle."

Ještě v minulém století onanii někteří lidé považovali za "plýtvání"

Pokud si myslíte, že moderní doba učinila takovýmto nesmyslům přítrž, stačí vzít do ruky knihu sovětského autora A. H. Kadastika, která u nás vyšla v roce 1976. Dotyčný projevuje obavy z mrhání tak vzácnou tekutinou, jakou je ejakulát. Vzácné buňky vymrhané v semenné tekutině prý pak člověku chybí k výstavbě mozkové tkáně. Zejména to platí o dospívajícím člověku.

Dotyčnému autorovi a všem nepřátelům masturbace bych doporučoval studium spisů slavného Sigmunda Freuda, který právem považuje onanii za ušlechtilý zvyk a prvotní lidskou potřebu. Kéž se moudrá slova tohoto velikána donesou až k sluchu Mickeyho Rourkea! Třeba mu ta onanie zachrání život.