A také ty jsou překonány – no, nesmáli jste se, když vyplul na povrch omyl o desetinné čárce, díky níž se několik generací domnívalo, že špenát obsahuje desetkrát více železa než je pravdou? Faktem zůstává, že mýtus Pepka námořníka žije dál a špenát je stále považován za nejlepší zdroj železa…

Odložme ale mýty stranou a zmiňme, že některé výzkumy o špenátu hovoří jako o zelenině, která pomáhá při prevenci rakoviny, má antioxidační účinky a navíc snižuje riziko onemocnění sítnice. A trochu toho železa také má. Je zajímavý i pro svou historii – není totiž ledajaká. Hlavním Pepkovým spojencem v cestě za zdravím se stala zelenina, která pochází ze střední a jihozápadní Asie, kde ji tamní obyvatelé jedli již na přelomu letopočtu. Do Evropy se dostal až ve 14. století, ale oblibu si získal takřka okamžitě: je totiž velmi snadné jej pěstovat a sadit se dá kdykoli v průběhu roku. Na pultech obchodů tak čerstvé listy špenátu najdete na jaře, v létě i na podzim.

Špenát rozhodně k zahození není. Je bohatý na vitamíny A, E a K, draslík, fosfor a vápník, ale i bílkoviny. Obsahuje zároveň lutein a kyselinu listovou. Při nákupu čerstvého špenátu dávejte pozor, aby nebyl povadlý, nažloutlý nebo nebyl příliš světlý; to všechno jsou znaky, které naznačují problém. Rozumnou variantou proto zůstává mražený špenát, který naštěstí nenajdete jen ve formě protlaku, ale také krájený a celý listový. Výhodou jeho mražených verzí je, že dokáže udržet zdravé složky špenátu, které se z jeho čerstvé podoby rychle ztrácejí.

Jak se špenátem naložit? Dejte prostor své fantazii nebo se spolehněte na různé recepty. Špenát lze totiž uplatnit ve všech chodech – například špenátová polévka se smetanou nebo dokonce lososem je skvělou lahůdkou na úvod! Špenát má své místo také v salátech a samozřejmě spolu s brambory nebo hranolky jako příloha k masu. Dobrou volbou je přidat jej do těstovin – například se sýrem a sušenými rajčaty chutná výborně. Stejně tak se hodí zapéct jej s česnekem a sýrem v listovém těstě jako slanou roládu, podobně lze špenát zkombinovat také s brambory nebo naopak připravit jej dušený k bramborovým plackám. Zůstaneme-li u jeho využití jako přílohy, pak zkuste třeba jehněčí na česneku se špenátem a brambory. Budete-li připravovat čerstvý špenát, pamatujte na to, že přípravou se jeho objem výrazně zmenší – a to až na desetinu původního objemu. A ještě jedna poznámka: stejně jako u ostatních druhů zeleniny je určitě lepší jej nevařit, ale spolehnout se na páru.

Špenát je oblíbenou součástí mnoha kuchyní – od indické, přes španělskou až po americkou. Skvěle chutná v rizotu, lasagních, burgerech, na pizze nebo s kuskusem, čerstvý, vařený i zapečený, tak vás určitě nepřekvapí, že se s ním neminete na cestách světem. A bude ochucen různým kořením – třeba muškátovým oříškem, často česnekem, cibulí nebo citrónovou šťávou.

Jak vidíte, špenát může chutnat nejen v kombinaci s masem a v podobě přílohy, kterou lze případně vynechat, ale jako jedna z hlavních ingrediencí. Možná je načase špenát rehabilitovat, zapomenout na jeho nijakou chuť z let dávno minulých a dát mu v jídelníčku šanci v nové podobě – inspirací lze najít hodně. Třeba právě v různých více či méně exotických kuchyních.

A pokud byste se náhodou špenátu přejedli, vězte, že zajímavou „náhražkou“ podobné chuti je mangold – i ten se dá pěstovat v našich podmínkách a připravovat podobně jako špenátové listy.